Lupič krásných podprsenek.

Když má Vaše žena svátek, musíte udělat i to,co nemáte rád, tedy i nakupovat. Někdy se Vám stane, že přitom můžete riskovat i pěkný malér. Ale "Pssst." Svojí ženě to raději neříkejte, stoji to za to!

Když Má Vaše žena svátek, musíte udělat i to co nemáte rád. Za tu celoroční péči jí to dlužíte. A tak jsem zase jednou jel nakupovat. Děti jsme strčili do kina a já vybaven v kapse naší páteční tržbou a sebezapřením a trpělivostí, jsem se s důvěrou obrátil k manželce.

"Tak, kde začneme Vladěnko, co potřebuješ?" 

Manželka se okem zkušené drtičky nákupních akcí rozhlídla po třípatrovém obchodňáku a zcela cíleně mne dostrkala do boutigue se značkovým prádlem a plavkami.

"Ale, ale" pomyslel jsem si "Tak ono to nakonec dneska bude zábava!"

 Já postarší, vysloužilý milovník žen si totiž v takovém boutique musím zákonitě připadat jako mlsný kocour v továrně na smetanu. Obchůdek byl malý, útulný se spoustou krásně barevných, krajkami vyzdobených, titěrných hadříků za ceny nikoliv lidové, které by bohužel moje slušná a konzervativní žena nikdy na sebe neoblíkla. Vládla mu vysoká tmavovláska značně kyprých tvarů a pronikavých očí, orámovaných půl metrovými řasami.

Moje štíhlá, éterická žena by se o ní určitě vyjádřila s lehkým despektem:

 "Taková hezká tlusťoška, tak akorát pro Tebe Davide."

S tím ale nemohu souhlasit, dle mě to byla vášnivá, vlnivá bohyně, maximálně plnoštíhlá, která ty kilča navíc uměla parádně prodat. Obchodem se doslova vlnila, jako pečlivě zabalený, smyslný balíček zakázaných rozkoší.

Zatímco manželka zapadla do kabinky a začala si zkoušet přehršle barevných plavek, dokonce na mne prodavačka, dle cedulky slečna Eva, flirtovně pomrkávala svými démonickými řasami a nešetřila úsměvy.

Jako starý profík jsem stíhal všechno. Posuzovat manželčiny plavky, sledovat Evino magické vlnění a bez ostychu si lišácky prohlížet prádýlka.

 Záhy jsem zjistil, že nejpikantnější kousky jsou vpravo dole, na stojanu vedle zkušební kabinky. Zatímco nahoře visely ty slušné, podepírací, pohodlné a praktické  "Podprsenky kamarádky", co jsou sexy jen pod vrstvou šatstva a ještě s notnou dávkou fantazie. "Podprsenky vášnivé coury" visely ordinérně až dole. Dráždivé, krajkové, více ukazující, než skrývající, sexy a rozpalující.

A vedle nich, ta titěrná, takřka nenositelná, krajková tanga, co se jim u nás na Slovácku familiérně říká "Tri niti v riti"

Manželka si konečně vybrala své vysněné letní plavky. Všechno sedělo, košíčky, objem, barva, střih kalhotek. Je to u Vás holek hrozná věda ten výběr, to já jdu do obchodu, najdu ty dvoje gatě , co mají ve velikosti XXL, vyberu ty černé a zaplatím.

Evička se tedy zavlnila za pult a já se natáhl do kabinky, abych vybraný kousek odnesl k pultu a zaplatil. Plavky byly na takovém tom plastovém rámečku. Nahoře podprda, dole kalhotky. Zatáhnu závěs od kabinky a  máchnu rámečkem v zatáčce směrem ke kase. A jak jsem tak máchl kolem toho stojanu s tím žhavým, pro mne zakázaným ovocem, zachytla se mi na kalhotky a rámeček ta nejpikantnější "Podprsenka coura," co ji tam měli.

Já si toho, ale vůbec nevšiml a tak jsem ty plavky, s dole zavěšenou podprsenkou, přinesl až k pultu.

Evička převzala rámeček s plavkami a okamžitě dole odhalila tu ukrytou, nejvíc sexy podprdu v obchodňáku. Přimhouřila lišácky oči a zeptala se:

"Hmmmm. Ta je taky pro Vás? Tu jste si vybral?" Sledovala mne zpod svých řas a zamyšleně si mne prohlížela.

" Ne, ne, to je omyl, to se mi tam nějak přivěsilo omylem!" bránil jsem se a cítil, jak začínám rudnout.

"Že Vy jste takový, malý, nezbedný lupič podprsenek!" Trápila mne Evička .

"Ale ta by Vaší paní vůbec nebyla, tyhle košíčky jsou poctivá "Déčka." To chce pořádnou ženskou!" Mrkla na mne slečna a na důkaz se zavlnila, prohnula v pase a vystrčila na mne své doslova "Ňaderné zbraně."

Jen jsem zalapal po dechu a na sucho polkl a zatímco moje žena zápasila s oblečením v kabince, já se nenažraně pásl pohledem, na té rozvlněné divožence.

"Tak, bude to jeden tisíc devět set osmdesát." Ukončila moje zírání Evička.

" To je dost teda!". Zabručel jsem, vyhnán nemilosrdně do šedé reality a jak jsem byl zcela konsternován, sáhl jsem do nesprávné kapsy.

Já totiž, když mám u sebe větší hotovost a nestihnu ji dát do banky, tak ji mám v jedné kapse a v druhé mám peněženku, ve které mám třeba jen dvě tisícovky, abych při placení neprovokoval. V tom duševním a fyzickém rozpoložení, jsem ale sáhl do té levé a vytáhl ten balík tisícovek s páteční tržbou a odloupl z něj dvě pro Evičku.

Řasy krásné prodavačky koketně zamrkaly, tělo se opět zavlnilo. A mě bylo jasné, že "Strejda Vlk" právě mohutně stoupl v ceně. 

Vždyť zlatou kartu má dneska každý Lojza, ale kdo má, jen tak, sto litrů v kapse.

Evička vzala účet, tázavě se na mě podívala, otočila ho na rub, cvakla průpiskou a napsala tam: "EVA 777 734 396 " Pak se naklonila se svým smrtícím dekoltem nad pult a zašeptala:

" Kdybyste náhodou chtěl vidět, jak ta podprsenka vypadá na pořádný ženský, brnkněte mi." A spiklenecky na mě zamávala řasami.

Zalapal jsem znovu po dechu. Tohle se mi teda nestává často, teda vlastně vůbec nikdy! V tom jsem zaslechl, jak se v rohu obchodu, švihnutím roztáhl závěs v kabince a vyšla moje žena. Odskočil jsem od pultu leknutím, jako by mi někdo vrazil pecku pěstí do zubů. Účet jsem rychle zastrčil do kapsy.

"Tak dě- dě- děkuji a mějte se hezky." Vykoktal jsem a vypálil za manželkou z krámku.

Evička mne sledoval s pootevřenými rtíky a lehce v úsměvu vyceněnými zoubky.

"Tak děkuji Davide a co jsi tak rudý, není Ti dobře, vzal sis dneska prášky na tlak?" Dotkla se mého rozpáleného čela před krámkem moje starostlivá a praktická manželka.

"Ne, ne jen si potřebuji odskočit na toaletu." Odpověděl jsem duchaplně a zmizel s plachým úsměvem na "Pánech".

Vlítl jsem do kabinky a vytáhl z kapsy účet za plavky. Chvíli jsem na něj tiše a zamyšleně zíral a hlavou mi táhly ty nejdivočejší myšlenky, ten papírek mě doslova pálil v dlani. Pak jsem ho smutně pokrčil, hodil do mísy a spláchl.

"Ach jo!" Povzdechl jsem si rezignovaně."

To bude zase fuška ženě vysvětlit, kde jsem ztratil účet!"

 A nedej bože, abych ty plavky musel jít reklamovat. Podruhé už za sebe neručím!!!