Nesouhlasím s názorem v poslední větě článku. Na světě jsou příklady, kdy starostové měst vymýtili zločinnost až tak, že se večer po 20.00 hod. může žena samotná procházet po setmělém parku, aniž by se obávala, že bude někým přepadena. Jak? Tělesnými tresty. Žádná lidská práva neutrpí, neboť ani na pláži u moře nikdo na odsouzeném nepozná, že mu byl zadek rozsekán do krve. Příště ale odsouzený nikdy prohřešek neudělá, neb se velmi obává, že by opět byl potrestán tak, že musel měsíce ležet na břichu a nechával se obsluhovat. Na hrubý pytel hrubá záplata.

Nojono, lidi jsou různí. Tím ani v nejmenším neomlouvám podlé chování té paní.

Špatná zkušenost je taky zkušenost, člověk si pak aspoň dokáže vážit férovejch lidí.

A aspoň, že ta zkušenost nestála majlant.

Můžete mi napsat jaké neomluvitelné chování jste shledal u té paní, která chodila po vzorkovně a prohlížela si kachlíky?

Pozoruhodné je, že autor ani nikdo z diskutujících nepochybuje o tom, že to byla sehraná partička, přitom maminka nemusela nic vědět. Děti jsou velmi šmejdivé a vynalézavé a občas se dopouštějí trestuhodných skutků, které považují za úžasné dobrodružství. V životě jsem zažila mnohé takové s našimi ratolestmi a každý z našich známých vzpomíná dnes už s úsměvem na průšvihy jejich květů života.

Morálně volní vlastnosti je třeba dětem vštepovat stále a neúnavně a je to myslím ve výchově to nejtěžší.

Ukrást cizímu člověku peníze z peněženky a vybrat v obchodě příruční pokladnu mi moc jako úžasné dětské dobrodružství paní Trnková nepřipadá, ale asi to máte jinak.

K nám do restauračky občas zajde jeden otec, který se chlubil, že i když má více děcek, než je zdejší průměr, tak to má určité výhody nejen vyšším rodičovským příspěvkem. Ale pokud jsou děcka flexibilní dokáží si opatřit i to, co by jim rodina nemůže pořídit.

Údajně chodívaj místo procházek do přírody, raděj do různých super a hypermarketů. Zde se děcka rozběhnou mezi regály a ochutnají vše na co mají chuť a rodiče jim ze svých prostředků nemohou dopřát. A ochranky obchodů jsou na ně krátké.

Ale navíc prý děcka vymyslela takovou akční hru, a soutěží kterému se podaří kolem kas pronést více zboží bez zaplacení, což se údajně daří. Původně to potom děcka nabízela zájemcům na parkovišti, ale otec je poučil, že to není příliš rozumné, a protože mají v ulici kde žijí vietnamskou večerku, tak tam takto získané přebytky nabídli a mezinárodní spolupráce se prý ujala a rozjela k oboustranné spokojenosti, že na tom základě vytvořili takový maličký rodinný velkoobchod.

A od té doby prý děckám nemusí dávat kapesné, neboť si sama vydělají a dokonce jsou prý až tak zodpovědná, že občas rodičům nějakou tou korunou do rodinného rozpočtu dokonce prý přispějí.

Takže pane Vlku, jak v tomto případě, tak patrně i v případě oněch děcek, která Vás s maminkou navštívila, nemusí mít jejich rodina obavy, že by se děcka v budoucnu a v současné společnosti ztratila, a budou jistě velice soběstačná a připravena pro život.

Jó, a ještě dodal, že děcka se většinou z těchto "procházek" vracejí domů tak přežraná, že jeho manželka už doma většinou ani vařit nemusí. A dospělá část rodiny se spokojí s něčím studeným, nebo hlava rodiny si zajde do restauračky.

Zažila jsem podobně sehranou "rodinku" v akci. Maminka jako nakupovala, děti kradly. Když jsem hlasitě upozornila na zboží, které dětičky nakradly, maminka prohlásila že děti nezná, nejsou její a hrdě odešla. Děti (vzorně maminkou poučené) začaly řvát jak na lesy, vyběhly za ní a společně se všichni rozběhli na tramvaj.

Tak to je hodně smutný, ale bohužel takový partičky existují a dospělí spoléhají na to, že jsou jejich děcka nepostižitelný

Tak to by mě teda hodně nadzvedlo. Máš jednu jistotu. Tahle madam už do tvýho obchodu nevkročí

V čem ty děti vyrůstají, tak žijí v dospělosti. To mě naštvalo, Davide, ještě si jim dal lízátka.

Vsadím se že přijeli autem ,protože ta naše ulice je bokem a nejezdí tam autobus.Takže úplně nemajetní nebudou.

Tož karma p.Vlku., i když trochu smutná.

Vlcaku karma, ale fakt jsem z toho fest znechucenej (slaby slovo)