Kdo si ještě kopne do Gábiny Koukalové?

Mrzí mě sledovat jak moc si tenhle národ libuje v naší národní disciplíně "Kopání do bývalých idolů."

Jak si labužnicky vychutnává, když člověk který ještě nedávno shlížel na jeho hlavy z bedny vítězů a marketingové agentury se rvaly, aby za pomocí jeho slávy mohly prodat nějaký ty oplatky, nebo auto a teď je dole a navíc si dovolil napsat knížku o tom, že jeho život nebyl tak úplně jednoduchá procházka růžovou zahradou. 

Kolik se nám najednou vyrojilo zaručených odborníků na poruchy příjmu stravy a falešných mravokárců, kteří se pohoršují nad některými detaily ze života včerejší megahvězdy.

Píšou o tom líbivé blogy, diskutují v diskusích, vynášejí moralizující a odsuzující soudy.

Je třeba zašlapat drzou holku, co si dovolila chvilku vyčnívat z šedé české masy. Holku co bourala tabu, že vrcholový sportovec nemusí být jenom osvalené, výkonné monstrum a stroj na úspěch.

Holku, co si dovolila být taky člověkem. Člověkem chybujícím, pochybujícím s emocemi láskami a touhami a dokonce člověkem fyzicky krásným.

Nejsem žádný velký sportovní fanda, ale přesto mne Gábina Koukalová několikrát donutila sledovat biatlon a taky mi několikrát dala tu možnost být hrdý, že jsem příslušníkem stejného národa jako tahle výjimečná žena.

Přiznám se, že mě tahle paní Gábina baví a zajímá mnohem víc teď, když se dozvídám, že to není dokonalý stroj, ale živý člověk a navíc se smyslem pro humor.

Promiňte, ale odsuzovat mladou holku za to, že udělala kdysi fór a poslala Jardovi Jágrovi svoje kalhotky s komentářem přilepené na čtvrtce papíru může jenom zamindrákovaný a nudný mravokárce, který nám tady okatě předvádí svoji falešnou morálku. Přitom je za vším jen stará dobrá česká závist a škodolibost.

Takže Gábino, díky za odvahu trčet z průměru a přeju hezký život plný humoru a lásky. Jste prostě trochu jiná sportovkyně, trochu jiná žena, trochu jiná Češka  a za to dík.