Každý dobrý skutek..... Znáš to pořekadlo, že?

znám,ale spíš jsem byl asi naivní

Jste nevěděl?? A česky jste se učil?

Nejsem vhodný objekt na léčení Vašich problémů paní Turková.

Připomněl jste mi vlastní reálný zážitek. V r. 1973(!) bylo naše malé divadélko vysláno na mezinárodní festival malých divadélek do Flensburgu (v SRN). Po náležitém předchozím proškolení pracovnicí ministerstva kultury (a oddechu).

V logickém očekávání, že budeme muset po návratu podat náležité informace, jak jsme v kapitalistické cizině reprezentovali náš socialismus, rozhodli jsme se, že vyhledáme nějakého žebráka a obdarujeme jej. Přičemž to nafotíme a přivezeme jako důkaz.

Po dotazu v místní restauraci jsme se dozvěděli, že žebráka neuvidíme, neboť kvůli nevlídnému podzimnímu počasí odjel na Malorku.

Dodnes mě provází výčitka, že se nám dobrý skutek nezdařil, a tak se dokážu plně vžít do Vašeho duševního stavu.

Ale prosím Vás, ne aby Vás napadlo nějak podarovat mne, chudého důchodce. Ryby nejím!

Davide, trpěl jsem s tebou, ale teď máš aspoň zásoby na horší časy

to mám

Davidku, jestli vono není na Štědrý den odpoledne malinko pozdě na ryby...

Já jsem nabízel , že si to můžou zamrazit byly tam i ryby bez kostí pro děti.

Tak už víš, jak na to příští rok : udělej rybí polívku, dej ji se sberackou do kvelbu, příloz ke kotli kelímky a lžíce a je hotovo. Kdo bude mít chut, dá si! Peknej Boží hod vanocni

přemýšlím o tom úplně vážně.

Krásné Vánoce, Davide, Tobě i všem Tvým nejbližším!!!

Jestlipak Ti za Tvou nabídku alespoň poděkovali? Je od Tebe moc pěkné, že jsi tu nabídku učinil, že jsi zkrátka měl dobrou vůli... a to se počítá.

Zdeni bylo to trapné, paní byla velmi slušná, ale bylo to tak nějak mimo systém. Prostě jsem se nevlezl do nějakého řádu věcí , jak to tam mají nastavené , já jsem jí říkal ,že si to můžou dát na mrazák, byly tam ryby bez kostí pro děti. Já prostě myslel , že strádají, ale ...a vlastně naštěstí to tak není. Já ty ryby klidně můžu prodat , nebo je sníst, ale prostě jsem chtěl spáchat dobrý skutek , který se nevešel do škatulky.

hezký reálný příběh. Mýty o tom, že samoživitelka musí být vždy na hraně přežití a že se na ní a na děti vykašlal egoistický tatík, který prchl za milenkou a nemá zájem jim poslat byť kilčo alimentů, jen ať si klidně hladoví, jsou no...no mýty. Občas chodím po těch ubytovnách. A je to tak, jak píše paní Horáková níže. Ono ty příběhy o lidech v bezvýchodné nouzi jsou většinou notně přifouknuté těmi, kteří z toho tématu mají nějaký profit.

Mohu potvrdit. Už když jsem Davidův článek rozečetla usmívala jsem se, bylo jasné, jak to dopadne a dopadlo.

Jistě, každá pomoc má taky svůj čas a místo a takhle "naslepo" to prostě může být výstřel vedle. Ale to, že nikdo ani nedokáže využít tu příležitost přilepšit dětem, sobě, něbo sousedům o něčem svědčí. Ona je s tím prostě práce...