Jsem ubohá oběť manželčiny bujné fantazie

Tak třeba dnes ráno. Právě jsem se oholil,vyčistil zuby, postříkal své urostlé tělo něčím sexy od Armániho, nahodil svůj univerzální, modrý svetr a prohlásil jsem směrem k manželce: " Jdu vyvenčit toho svého malého trpaslíka!"

Někdy mám pocit, že moje žena si myslí, že žije s někým úplně jiným, než se mnou. S někým, koho mají kolegyně ženy stále ještě zařazeného do kategorie "Ten by stál za hřích", anebo jak říká jedna naše známá "Šukézní maník." 

Já to samozřejmě přikládám manželčině bohaté fantazii, i když z toho plynou drobná roztomilá nedorozumění, ale vlastně řekněte, kdo by nechtěl být i po skoro dvaceti spoluprožitých letech, s třema děckama na krku, střední pleší na temeni, ksichtem plným vrásek a čtyřiceti kily nadváhy, alespoň pro svého partnera pořád "Šukézní maník." ? 

Tak třeba dnes ráno. Právě jsem se oholil, vyčistil zuby, postříkal své urostlé tělo něčím sexy od Armániho, nahodil svůj univerzální, krásný modrý svetr a prohlásil jsem směrem k manželce:

" Jdu vyvenčit toho svého malého trpaslíka. " 
Manželka se na mě nevěřícně zadívala, dala si ruce v bok a nevěřícně prohlásila :

"Co prosííííííím???" Nechápaje jsem odvětil:

"No, jdu vyvenčit toho našeho neposedného nezbedu. Ať má trochu pohybu, když ty na to nemáš furt čas!"

Manželka nevěřícně zamrkala řasami a pak z ní udiveně vypadlo:

"No, ale kam si myslíš, že teď ráno jako půjdeš, když mají všechny erotické podniky zavřeno??!!"

Rozřehtal jsem se jak Šemík:

"Ježiš Vladěnko, já jsem samozřejmě myslel, že jdu vyvenčit našeho Yorkshira!!!!!!" Dodal jsem se smíchem.

"No proto!!!" Uzavřela to Vlaďka. "Tak aspoň tři kolečka a pak mazej do práce!!" 

Anebo nedávno jsem se vrátil ze služební cesty. Musel jsem jít s obchodním partnerem na večeři a dali jsme si prostě dva panáčky a tak jsem proste musel přespat a domů jet až ráno. 

Ubytoval jsem se v příjemném malé penziónu s hezkou malou koupelnou. Vrátil jsem se ve vší počestnosti asi v deset večer z večeře a vlezl do koupelny. Už když člověk seděl na míse, měl kolena vlastně v pokoji, ale vrcholem byla velikost čtvrtkruhového sprchového koutu.

Jako odborník odhaduji jeho rozměr na 75x75 centimetrů. Zatáhnul jsem břicho, zavřel oči a vklouzl mezi zašupovací dveře. Super, byla to příjemná desetiminutovka v horké vodě.

No jo, drama ale nastalo, když jsem chtěl ze sprcháče vylézt ven. Zřejmě jsem tím přívalem teplé vody poněkud nabobtnal.

Znáte to, když hodíte do hrnce vepřové koleno a povaříte ho s troškou bobkového listu pepřem, novým kořením a cibulí, taky je ho najednou plný hrnec. A tak jsem se asi dalších deset minut usilovně snažil bokem vysoukat ze sprcháče bez újmy na zdraví a ztráty důstojnosti.

Nešlo to, prostě jsem nemohl tou zatracenou škvírou vylízt ven. To budou pikantní titulky v místním okresním plátku, až tady pokojská najde zítra uvízlého nahatého chlápka ve sprcháči. Děsil jsem se. Doufám, že je to nějaká horlivá mobilní fotografka to budu i vizuálně před zprávami na Nově. To budou "panoramata!"

  Pokusil jsem se vysadit dveře z pojezdů, ale vzhledem k tomu, že jsem byl nahý a jediný "nástroj", který jsem měl u sebe, nebyl příliš vhodný k vyšroubování šroubků z koleček, brzy jsem to zoufale vzdal.

No nic, poslední pokus. Lehce jsem se na tom necelém metru rozběhl, rozpažil paže jak Ježíš Kristus, středně zatáhl břicho, tak aby se mi nevyboulilo zase na zádech, vydechl jsem a na anděla jsem tou skulinou ve sprcháči nahatej doslova proskočil ven.

Pohoda, jen naražené koleno a rozšlápnutá zubní pasta, ale pak jsem si všiml v zrcadle, že jak břicho, tak i záda mám celá poškrábaná od dvířek sprchového koutu. No to si dovedete asi představit, jak těžké to bylo, tohle doma vysvětlovat ženě s bujnou fantazií.

Dva dny se mnou nemluvila! 

Ale já ji vlastně tak trochu chápu. "Šukézní stodvacetikilový maník" lehce před padesátkou, by se neměl raději ani samotný pouštět z domu, všude na něj totiž číhá spousta nebezpečných nástrah a zdivočelých žen. No řekněte sami, kolik nás takových v celé republice je? Dva? Nebo snad dokonce tři?