Jardo promiň, ale smrdíš.

 Vždycky jsem podprahově věděl, že když už nejsem krasavec, ani majitel něčeho menšího typu Agrofertu, měl bych být aspoň vtipnej, mít čistý boty a nesmrdět! Tak jsem si to vzal s srdci.

Já byl vždycky voňavej mužskej. Nevím teda, jak jsem k tomu přišel, ale tak nějak jsem vždycky podprahově věděl, že když už nejsem krasavec, ani majitel něčeho menšího typu Agrofertu, měl bych být aspoň vtipnej, mít čistý boty a nesmrdět. Což v Čechách nebyla tak úplně vždycky samozřejmost.

Snad to ženy vnímají podobně i když co já na starý kolena vím, třeba je dneska tajným snem žen už zase přírodní muž, který jde na dálku cítiti odérem jelena v říji. Ostatně vědci tvrdí, že tělesné pachy hrají i u zvířátek rodu Homo Sapiens důležitou roli sexuálního stimulantu.

Teda moje žena mi, vždycky popisovala, jak se změní ženské sny o ideálním partnerovi po třicítce. Do třicítky údajně ženy hledají někoho krásného, chytrého s úžasným sexapelem a úžasně vypracovaným tělem se svalnatou prdelkou.

Po třicítce pak přece jen trochu ze svých nároků sleví. Údajně stačí, když dotyčný není naprostý idiot, nemá tři exekuce, nebydlí stále u své despotické matky a nesmrdí. Předpokládám, že je taky prima pokud nesmrdí korunou, ale primárně jde zřejmě opravdu o tělesné pachy.

Zdálo by se tedy, že muži to mají vlastně strašně jednoduchý. Koupí se nějaká ta tlaková nádobka s mužnou vůní, schovají se upomínky za nezaplacené inkaso a svět patří nám. Nicméně pokud občas vysednete z akvárka svýho auta do hromadný dopravy, pochopíte, že jako národ furt ještě nevoníme.

Takový nevoňavý jedinec může klidně rozhasit i celý pracovní kolektiv. Měl jsem kdysi mnohem větší firmu než dnes. Zaměstnával jsem asi dvanáct lidí. Obchod a účto dělaly ženy, protože mi vždy připadaly mnohem zodpovědnější a řemesla a sklad dělali zase muži.

Vzpomínám si na fyzicky zdatného skladníka Jardu, který u nás pracoval. Jarda byl lidový muž z vesnice, s obrovským fyzickým fundusem, poněkud prudké povahy. S předcházejícím zaměstnavatelem se rozešel tak, že ho držel ve vzduchu pod krkem a škrtil a zatímco se ten dobrý muž dusil a mrskal nožkami asi dvacet centimetrů nad zemí, Jarda mu vysvětloval, proč už zítra nepřijde.

Díky této fyzické síle byl Jarda skvělý skladník. Víte, já mám tyhle obyčejné chlapy rád, protože  jsem sám kdysi začínal, jako dělník na vrtné věži. Problém s Jardou však měly kolegyně a hlavně zákaznice, kterým Jarda prostě nevoněl.

I když, to jsem napsal příliš jemně! Jarda prostě, když se zapotil, smrděl jako stádo praturů.

Já jako šéf a majitel naší firmy jsem byl proto vystaven neustálým atakům, abych Jardu donutil používat deodorant. Snažil jsem se z počátku jemně naznačovat, protože mi to bylo trapné a připadalo mi to vlastně strašně nabubřelé a povýšenecké, říct svému zaměstnanci, že má mezery v hygieně. A taky jsem byl samozřejmě pamětliv osudu předcházejícího Jardova šéfa, který po Jardově odchodu dva měsíce jen chraptěl a šeptal.

Naznačoval jsem tedy a naznačoval a dámy se bouřily a bouřily. Jarda totiž měl navíc jeden ošklivý zlozvyk. Pokud se zastavil u holek v kanclu, dosedl ztěžka na židli a vzápětí si zul pracovní boty, aby dal odpočinout znaveným chodidlům. Musím uznat, že to bylo vždy intenzitou srovnatelné s výbuchem v Spolaně Neratovice. Kolegyně omdlévaly a mouchy padaly ze zdi.

Nakonec jsem tedy podlehl nátlaku a zakoupil deodorant značky Axe, sebral odvahu a veškerou empatii, které jsem schopen a požádal Jardu, aby ho používal, protože přece jen bychom rádi působili dojmem moderní, "voňavé firmy." 

Chvíli to vypadalo, že jsem pohlédl do očí své smrti. Jardovi naběhla na čele pulsující žíla, zaťal pěsti a zuřivě mi chvíli zíral do očí. Vsadím se, že už zabil člověka za mnohem menší drzost!

"Polib mi šos ty navoněný buzerante!" Vypálil na mě vzápětí. "Tahej si ty zatracené kachličky sám! Dneska tady končím!" A třískl za sebou dveřmi .

A tak jsem už nikdy toho dobrého muže neviděl, ale jeho nezaměnitelný pach zůstal s námi i nadále na pracovišti . Jarda nám totiž tajně a škodolibě schoval do nepoužívaného pořadače svoje strašlivé, pracovní boty, které nám ho ještě hodně dlouho připomínaly, než jsme je konečně našli.

Tak co holky? Jak to máte vy? Máte chlapy raději voňavý, nebo přírodní?