děda říkával...kumšt a fortel se koupit nedají nezbývá než se celý život učit a práci se nevyhýbat...vždy když něco předělám po Ukrajincích a spol. si to vybavím a vy jste mi dědu připomněl tak živě....nikdy nic nevzdal...

No já - balík nerozbalený - chytil v osmdesátce docela dobrý flek tady v třetím patře a bavím se vším pěkným a tedy i pěkným vyprávěním, Davide..

Že já to neumím tak krásně podat. Znám jistého, říkejme mu třeba Bertík, který kdysi před lety přijel z Mělníka do Prahy, nastěhoval se do garsonky po tetě a stal se z něj taky typický přehazovač peněz.

No a já si místo toho užívám Blondýnu, která má tyrkysově modré oči, jemné ruce, milý hlas, zadeček tak akorát do mojí dlaně a největší štěstí pro mě je, když vedle mě usíná a drží mě při tom za ruku.

O tom až někdy jindy (to je opět douška pro Majku Šípkovou, kdyby sem náhodou zabloudila).

wow

TY o tý práci píšeš s takovou láskou....a krev,pot a slzy k ní patřej...ty v balíku jsi, ale před těma ostatníma, to tutláš :-D

Jako myslíš, že kdyby se provalilo ,že jsem "pracháč" tak nedostanu žádné hlasy do blogera jo??? Šári já jsem malý obchodníček na zbohatnutí to už dávno není.Spíš tak na uživení.

Já jsem po tom přečtení taky hotovej. Musím si jít lehnout

Tak sorry za tu fušku

ty totiz "v baliku" davno jsi, Vlcaku!

Já jsem spokojen s tím co mi osud nadělil.Mám mám fajn rodinu a na živobytí si vydělám.

Dík .

-

Taky jsem se jich natahal...(těch van a bojlerů) Dneska už radši jezdim dodávkou:))

Ty jsi to vychytal Romane a já Ti trochu závidím.

Skvělé, Davide!

Díky