Jak jsem vařil s Ona Dnes.

V životě mužském nastanou občas chvíle, kdy se životem otřískaný ultimativní bojovník a mistr práce s noži všeho druhu, tedy já- muž,musí postavit ke sporáku a celému světu ukázat, kdo je diktátorem dobrého vkusu v moderním gastru

V životě mužském nastanou občas chvíle, kdy se životem otřískaný ultimativní bojovník a mistr práce s noži všeho druhu, tedy já- muž, musí postavit ke sporáku a celému světu ukázat, kdo je diktátorem dobrého vkusu v moderní gastronomii.

Tyto chvíle nastávají většinou, když je pán tvorstva unaven naprostou jednotvárností domácí stravy, kdy se neustále střídající svíčková s pěti knedlama, řízek s bramborovou kaší, kachnička se zelím a třemi druhy knedlíků, filety z candátů, tatarák z Tuňáka a medailonky z pravé svíčkové stávají nudnou, neustále se opakující rutinou. 

Tyhle chvíle nastávají jakoby z ničeho nic, jen krátkou chvíli po dotazu:

"Miláčku, co máme dnes k jídlu?"

A následné Vaší reakci na manželčinu odpověď:

"PFFF zase ta blbá kachna s dvěma druhy zelí a třemi druhy knedlíků??? Nuda! Kdo to má furt žrát!"

Načež následuje tradiční nelítostně ženská reakce: "Tak si vař sám!"

Moderní muž se samozřejmě nehroutí, nýbrž začne brousit nože, hledat ty největší kastróly a hledat na internetu nějaký oslňující sexy recept! Já ještě většinou uklidím kuchyň, vyčistím všechny spotřebiče , seřídím kuchyňskou linku, pro třídím ledničku, ve které samozřejmě nejsou žádné sexy a smysluplné ingredience. Pracovní ponk pro mistra kuchaře prostě musí být dokonalý.

Mezitím samozřejmě pátrám na internetu a zrak mi padne na fantastické recepty v článku:

"Rychlovky z jednoho hrnce" na OnaDnes.

Pojem Rychlovka už je samozřejmě značně erotizující sám o sobě a když se k tomu ještě přidá cizokrajný název:

"CASSEROLE s bílými fazolemi a červenou cibulí" není co řešit.

Zde musím připomenout, že jeden z mých prapředků byl napoleónský voják, raněný v bitvě u Slavkova, který se v Čechách natolik dobře v zotavil, že si upletl s českou domkářkou mého prapradědečka.

Z monsieura Coudéra se sice za ty století stal obyčejný morávský strýc Kudr, ale i tak mi v žilách dozajista koluje minimálně pár deci francouzské krve. Zde prosím laskavé čtenářky, nabídky k sňatku nezasílejte, jsem bohužel již dlouho šťastně ženat.

Zda monsieur Couder byl právě ten Francouz, který na moravské prostitutky povolával legendární Petite chaton (malá kočička) a zapříčinil tak neúmyslně vznik jedné z nejhezčích českých nadávek (no jo, je to ta kosočtvercová, však Vy víte) se naštěstí neví. Nerad bych byl vyloučen z okruhu intelektuálních blogerů na Idnesu.

Takže francouzský recept je zcela na místě, navíc se to vaří všecko v jednom hrnci, takže ideální chlapská gastroparáda.

Tohle ženské prostě neumí! Vařit chytře, rychle, nezasrat hromadu nádobí a ještě způsobit všem strávníkům nezapamatovatelný gastro orgasmus.

 " Pchá, nejlíp vaří chlapi, to se přece ví."

Takže potřebujeme 3 pikantní farmářské klobásky, začíná to fakt dobře, olej, anglickou slaninu, červené cibule dvě (čtyři nebudou taky na škodu-to sa sní). Česnek, taky radši víc, aspoň Vás  nebudou otravovat komáři a upíři. Samozřejmě rajčata- frajeři si je pěstují sami i na balkóně v paneláku.

Dvě deci červeného vína- kupte si radši dvě sedmičky, já když vařím, tak u toho piju a samozřejmě žádny krabičák čecháčci, když né francouzské, tak tu našu Frankovečku z Moravy. Nejlépe výběr z bobulí a dvě zlaté medaile k tomu. "Žijeme přeca enom jednú!!"

No a pak samozřejmě bílé fazole v slaném nálevu a dejte tam klidně o pixlu víc, to jsou bílkoviny.

Takže do hrnce všecky čtyři cibule na kostičky a česnek, do toho ty pikantní klobásky. Pak tam vraž slaninu a rajčáky, zalijeme zbytkem vína, co jsme nevypili, no snad to budou aspoň ty dvě deci! 

Povaříme, probubláme a přidáme fazole a ještě podusíme. Hrnec je samozřejmě malý, tak to dáme do většího, rozpečeme bagetku a sežereme.

Pokud jsme v obzvlášť dobré náladě, po tom litru a půl červeného, nabídneme rodině.

 Děcka to samozřejmě nežerou, protože je to pálivé a je tam kopa cibule, manželka jen pohoršeně nadzvedne obočí a tak sežereme sami půl kastrólu a půlku si necháme na snídani.

Tak jsem to všechno udělal a řeknu Vám naprosto geniální lahoda!

Prostě, když se dají dohromady redaktorky z OnaDnes a geniální trendy gastronaut z Moravy, výsledek ani nemůže dopadnou jinak než dobře.

Takže zcela najeden usednu k repríze Vyprávěj a nechám se hýčkat idylkou reálného socialismu na obrazovce.

Asi po hodině a půl se mi ve střevech začnou odehrávat nějaké podivné procesy. No jo fazole, cibule, česnek, to víte, to je ta zdravá strava!

Rychle se tedy osprchuji a jdu spát raději dřív, než manželka, aby zase neměla kecy.

Otevřu raději střešní okno a usnu. Spím klidně, jako bych se vznášel na obláčku.

V deset třicet jsem neurvale probuzen vzteklou fúrií a obviněn z fatální otravy ovzduší v ložnici.

Po krátké, nesrozumitelné hádce přes filtr, manželka konečně sundá plynovou masku a já se odplížím do koupelny, kde rafinovaně vyčkám, až žena opět usne a vrátím se pak do postele.

V jedenáct třicet jsem opět neurvale probuzen, manželka arogantně rozsvítila světlo a jala se postřikovat  cituji: "Tu páchnoucí hromádku." Deodorantem na toalety s vůní Levandule. V každé ruce třímala jeden.

Nemusím snad vysvětlovat, že tou hromádkou mínila mě. Baba jedna!

Uraženě jsem popadl polštář a deku a odešel spát za psem do obýváku.

V dvanáct třicet mne probudil pes táhlým, zoufalým, srdceryvným vytím a snahou o rozbití prosklených dveří na zahradu. Nemilosrdně jsem ho vyhodil z baráku na zahradu a konečně v klidu dospal.

Ráno jsem se i přes značná noční protivenství probudil pozitivní a dobře naladěn a okamžitě běžel k našemu plynovému sporáku, že si k snídani ohřeji tu nebeskou manu z Ona Dnes.

Poslední co si pamatuji je, jak jsem škrtl sirkou.

Dále již jen cituji černou kroniku s oblastních novin:

"Včera v brzkých ranních hodinách absolvoval uherskohradišťský požární a záchranný sbor raní rychlý výjezd k explozi středního rozsahu, kterou způsobil výbuch doposud neznámého plynu v rodinném domku.

V zcela zdemolované kuchyni byl nalezen ohořelý, leč jinak dobře naladěný muž, kterak se láduje podivnou hnědou hmotou z obrovského hrnce. Zasahující hasiče přivítal slovy:

""Chlapi, nedáte si Casserole, to sem vařil já podle Ona Dnes a je to naprostá delikatesa!""