Chtěl bych být svým vlastním psem.

Když nevíte co s prachama vrazte to do psa. Za pár tisíc z něj uděláte skoro člověka. Chtěl bych být svým vlastním psem, měl bych se skvěle.

Před týdne za mnou žena přišla, že potřebuje dva tisíce. Většinou se neptám, už jsem si zvyknul, že funguju jako náš domácí bankomat, ale tentokrát jsem prostě zvedl hlavu od tabletu a zeptal se

"A na co Vladi?"

"Potřebuju psovi udělat ústní hygienu a odstranění zubního kamene." Odvětila manželka"

"Za dva litry? mě to minule hygienistka nabízela u zubaře za  devět stovek a odmítl jsem to." Odpověděl jsem udiveně.

"V ceně je i narkóza, nedělají to při vědomí a už je to stejně objednáno." Odpálkovala mě žena.

Ach jo, tak já nemám prachy na umělý zub, který mně chybí vlevo vzadu. Jím tím pádem řádně nerozkousanou stravu a zaručeně si huntuju žaludek a navíc se na veřejnosti nemohu hlasitě řehtat o újmě na mém egu ani nemluvím a psisko to má na veterině i s narkózou.

Vytáhnul jsem z kapsy dva litry a podíval jsem se na toho našeho dvoukilového zagroškudlu naštvaně. Okamžitě zbystřil a vlezl pod sedačku. Chtěl bych mít takovou sociální inteligenci jako náš pes. Jakmile vyslovíte něco, co by pro něj mohlo znamenat něco okolo hygieny, nebo trestu za očůrávání futer v našem domku, můžete to udělat absolutně klidným, bezbarvým  hlasem bez emocí, přesto ten mizera okamžitě našpicuje uši a zmizí pod sedačkou. Na vlastní průšvihy má, na rozdíl ode mě, nos. Zkuste ho pak vytáhnout ven. Z té chlupaté přerostlé myši se okamžitě stane malý vzteklý dinosaurus, který by Vás nejraději sežral. A teď bude mít ještě lepší chrup než já. Kruci. Dost na tom, že chrápe s mojí ženou v posteli. Ach jo.

Tak včera byl pes  tedy na tom zákroku. Narkóza odezněla, zuby má bělejší než Pamela Andersonová a prej by jsme mu je měli začít čistit. Chce to jen nějaký speciální kartáček za pár stovek a kvalitní zubní pastu. Ta moje obyčejná Flóra a kartáček za pade, co používám, by asi nestačila. Ještěže je ten mizera tak malej, jinak by asi nosil na procházky můj kabát a džíny.

No nic co nadělám, manželka je spokojená, jak jsem psovi zachránili život, psovi je to naprosto ukradené a já si stejně tajně myslím, že mu to nechala udělat jen proto, aby tomu mizerovi nesmrdělo z tlamičky a mohla se s ním muconit.

Ach jo, a to jsem si naivně myslel, že manželčin mazlíček jsem já.................................