Chce to hlavně tuny izolepy ty Vánoce.

A tak sedám do auta, dnes bude dlouhý den. Musím ještě zabalit dárky a to bude chtít tuny izolepy. Já to prostě jinak nezvládám, hezký to asi moc nebude, ale bude to držet pohromadě. 

Tak jsem se ráno zase vzbudil v šest třicet a bolejí mě záda. S námahou jsem vstal z postele a chvíli tupě čuměl do temné oblohy střešním oknem. Hvězdy nikde, prší.

Typické české Vánoce. Josefe Lado, ty zatracenej kýčovitej lháři!

Vstávám opatrně, aby mi neruplo v zádech. Včera jsem celý den s přítelem svý dcery skládal ve skladě kachličky.

Mohl jsem sice ležet doma u telky , byla nějaká ta adventní neděle, ale musel jsem.............. Musel jsem kvůli němu, klukovi. Aby si vydělal prachy. Má u mě průšvih. Nemá pořádnou práci.

Vystřídal za ty tři měsíce, co ho vystrčili z děcáku s dvaceti tisíci v kapse a jednou sportovní taškou už dvě a nevyšlo to.

A já mu přece jasně řekl, že moje dcera nebude chodit s nikým, kdo nemá práci. Jenomže pak jsem zjistil, že nemá, kde bydlet a taky nedostal poslední výplatu.

To je tak, když jste pitomej, nemáte pracovní smlouvu a necháte se od gaunera podnikatele, co vám naslibuje "krutopřísný" prachy zaměstnat na živnostňák. Samozřejmě, že ho hned po dokončení zakázky vykopnul na dlažbu a peníze mu nedal.  Týden před Vánoci. Nerad to přiznávám, ale někteří kolegové živnostníci jsou pěkné svině. 

A tak s ním musím chodit o Vánocích do práce do svýho skladu, aby si vydělal na jídlo a ubytovnu. Aspoň člověk vidí, jak dokonalá je výchova v českém děcáku. O realitě ty děcka neví nic a v osmnácti je vykopnou s pár korunami ven a starej se.

Žádné zázemí. Nikdo, kdo vás vytáhne z průšvihu. Nikdo, kdo by vás proplesknul zprava zleva a nasměroval rovně dopředu. Studenej českej odchov. 

Vytváříme z těch děcek jen přísun nových prostitutek a bezdomovců.

Ale tohle já nedovolím! Jestli to jen trochu půjde, budu ho tahat za uši, aby udržel hlavu nad vodou.  

Nasnídám se a mažu do Tesca pro rohlíky a taky musím tomu klukovi koupit něco malýho k Vánocům, má sice k nám domů momentálně zaracha , ale jsou Vánoce, takže ho pozvu na večeři. Přece nebude na Vánoce sám někde na ubytovně.

Prostě měknu no. Na starý kolena mám  najednou sociální cítění.

"Kurva," ještě nakonec budu volit socany.

Ale nestydím se za to a klidně mi nadávejte do Sluníčkářů. Snad mi to nahoře jednou přičtou jako dobrý skutek k dobru. Až mi to jednou budou počítat, snad to bude aspoň na očistec.

Venku je lezavo a prší, kapky deště pleskají o olezlý beton na silnici. Smutný depresivní počasí,. Všichni ještě chrápou. Před bytovkou naproti se k sobě na parkovišti choulí stádo zmoklých Bavoráků a Audin.

Je to nejpracháčkovatější bytovka v kraji. Popelnice už teď přetékají obaly a potravinami všeho druhů. Mají otevřené tlamy a odpadky z nich lezou ven jak obrovské jazyky. Taky jsou to vyhlášené nejluxusnější popelnice ve městě. Sen každého bezdomovce.

Po asfaltu se ozve klapot ženských podpadků doprovázený tichým vrzáním. Jakoby někdo zoufale vrzal na rozladěné housličky. Z oparu se vynořuje štíhlá blond silueta.

"Sakra, to je snad nějaká letuška na deseticentimetrových podpatcích a za sebou táhne kufr na kolečkách."  Ostřím na přibližující se přízrak. Kde se tu sakra teď vzala?

Ne není, poznám když přijde blíž, jenom romka Margita jde se starou taškou na kolečkách v zánovních kozačkách sehnat něco děckám na snídani. Zatímco udělám kolečko se psem, už se intenzivně přehrabuje v přetékající popelnici. Bavoráci a Audiny na parkovišti tak trochu zahanbeně klopí Led diodové světlomety. 

A tak sedám do auta a jedu, protože dnes bude hodně dlouhý den.

Musím ještě zabalit dárky a to bude chtít tuny izolepy. Já to prostě jinak nezvládám. Balení dárků není zrovna moje oblíbená disciplína. Hezký to asi moc nebude, ale bude to aspoň držet pohromadě. Letos budou ale hezký dárky, byl to těžký, ale úspěšný rok. Dřel jsem jako kůň, ale vyplatilo se to, takže mám co balit.

Vánoce.  Čas kdy je třeba poděkovat nahoru za přízeň .

Být vděčný osudu za zdravé ruce a hlavu a taky blízkým za trpělivost, lásku a podporu.

A když v sobě najdete ještě trochu sily pomoct někomu, kdo to potřebuje, je to moc fajn.

Nenechte si od nikoho namluvit, že dobrý srdce je nějaká slabost. A nezapomeňte na dobrý skutky, lásku k bližnímu a odpuštění, aspoň teď o Vánocích.

Dělat dobré skutky, dokážou jen silní lidé. Slaboši jen hledají stovky výmluv, proč je udělat nemá smysl. 

Milí kamarádi, přeji Vám od srdce krásné Vánoce a děkuji moc za čtenářskou přízeň.