Tramvají za 32 Kč?

Hlavní město se rozhodlo přehodnotit jednotlivé jízdné v pražské MHD. Předkládám malou úvahu reflektující toto rozhodnutí. V prvním bloku analyzuji smysl dopadu rozhodnutí na neabonenty a uvažuji nad rozdělením jednotlivého jízdného, které by umožnilo nákup sady levnějších jízdenek pro držitele OpenCard.

Pražský magistrát se rozhodl změnit tarify jednotlivého jízdného v pražské MHD pro dospělé neabonenty o 25 procent jednorázově. Důvodem je potřeba uhradit náklady (výpadek) na rozšíření bezplatné dopravy pro mládež a seniory od 65 let věku. Celkový dopad této politiky je směřován proti neabonentům, což lze zřejmě odůvodnit nižšími politickými náklady příslušného rozhodnutí. Přerozdělování a jeho dopad ze socioekonomického hlediska je však nanejvýš sporný. Struktura neabonentů je zřejmě rozrůzněnější než je tomu u abonentů, ale s výjimkou vybraných skupin turistů nelze počítat s tím, že něco čemu ekonomové říkají mezní oběť vydaných nákladů se v celkovém souhrnu u obou skupin výrazně liší - domnívám se, že u obou skupin je průměrná mezní oběť spíše podobná, jenom se liší tvar rozdělení četností cestujících rozdělených podle příjmu (stabilní jádro průměru u abonentů oproti kontrastním výkyvům u neabonentů). Pokud chtěl magistrát hlavního města upravit tarify jednotlivého jízdného, měl se zaměřit na rozlišení cen jízdenek podle toho, zda cestující je držitelem karty OpenCard. Držitel této karty by měl mít právo odkoupit předvolenou sadu jízdenek za zvýhodněnou cenu a při přepravní kontrole se k těmto jízdenkám prokázat OpenCard. Existovat by tak měly tři základní typy jízdného a) abonentní (nejlevnější) b) zvýhodněná sada jízdenek pro držitele OpenCard c) jednotlivé jízdné. To vše při maximální dostupnosti OpenCard.