Vynikající rozbor situace!

Dost náročné pro běžné čtenáře délkou i nároky na pochopení vzájemných vazeb.

Karma!

Napsáno skvěle, jako vždy, pane Podracký.

Mám v Německu kamaráda Gerda. Setkali jsme se v lednu 1969 a to už je nějaký pátek. Byl mi na svatbě (1) a svědčil na svatbě (3), já byl často u něj doma a on u mě v Praze a Olomouci.

Celou tu dobu z Gerda čiší jakýsi mix nadřazenosti, blahosklonnosti a sebemrskačství. Když jsem mu v na podzim roku 2015 gratuloval k narozeninám, probírali jsme i problém uprchlíků.

To, co nás tehdy velmi vyvedlo z míry - tedy přes jeden milión uprchlíků za rok, ho nechávalo zcela klidným. Přesně "Wir schaffen es". A to jak vyšší porodnost tohoto etnika časem změní Německo ho vůbec nezajímalo.

Kdo chce kam, pomozme mu tam. Problém je pouze v tom, že my se s nimi zcela zákonitě vezeme.

Nechte to na risti generaci, je mi jasne, ze ve Vasem veku mate strach ze vseho, co je jine. Sama se diky prvomajovym CSSR pruvodum uz nikdy v zivote zadneho neucastnim, ale videla jsem ve zdejsich vecernich zpravach (celych 30 minut) pruvod ve Vancouveru - 360.000 spokojenych lidi a nikde nebylo mista v restauracich, takze $$$$

http://www.cbc.ca/news/canada/british-columbia/look-at-all-the-happy-here-today-vancouver-s-pride-parade-lights-up-the-west-end

My, Jaro, v našem věku, máme strach především z takových "hurápokrokistů" jako jsi ty.