Ještě jednou ke stanovisku poslanecké sněmovny odmítajícím sudetoněmecký sjezd v Brně

Naše poslanecká sněmovna přijala dne 14.5.2026 stanovisko odmítající konání sjezdu v Brně. Jelikož jsem však měl v tomto směru nějaké nejasnosti, podíval jsem se na webové stránky poslanecké sněmovny, jak hlasování proběhlo.

Poslanecká sněmovna na své 18.schůzi dne 14.5.2026 schválila „Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně“.

Výsledky 4. hlasování č.4, v čase 14:24:

Hlasování se zúčastnilo celkem 77 poslanců, z toho 73 poslanců bylo pro. Hlasování se tak nezúčastnilo 123 poslanců z celkových 200. Schůze se nezúčastnil ani jeden z 92 opozičních poslanců. Hnutí ANO má celkem 80 poslanců, 53 z nich hlasovalo pro a 20 poslanců se ze schůze omluvilo. SPD má 15 poslanců, 12 z nich hlasovalo pro a 3 poslanci se ze schůze omluvili. Motoristé mají 13 poslanců, 8 z nich hlasovalo pro a 4 poslanci se ze schůze omluvili.

Vláda ČR má cekem 17 členů včetně premiéra (10 za ANO, 4 za Motoristy, 3 za SPD) Z toho 13 ministrů jsou současně i poslanci. Schůze se zúčastnili pouze 2 ministři/poslanci za Motoristy. Pro hlasoval pouze ministr sportu Boris Šťastný. U ministra Igora Červeného je v zápisu, že se zdržel hlasování. On však tvrdí, že v čase hlasování už ve sněmovně nebyl, protože pospíchal na schůzku na americké ambasádě a zapomněl se odhlásit z hlasování – alibismus na všechny strany.

Z devíti ministrů/poslanců za ANO na schůzi nehlasoval nikdo, ze schůze se omluvili. (Ministr/poslanec Plaga navrhované usnesení už předtím několikrát veřejně odmítl.)

SPD nemá žádného ministra/poslance.

Za Motoristy se ze zbylí dva ministři/poslaci Macinka a Klempíř ze schůze omluvili.

Ze známějších řadových poslanců za hnutí ANO se schůze nezúčastnili Helena Válková (na plénu PS předtím vyjádřila své pochybnosti o smyslu navrhované deklarace), Jaroslav Faltýnek, Kamal Farhan, Robert Králíček , Patrik Nacher.

Za Motoristy se schůze nezúčastni i Filip Turek. U něho to prý není nic až tak neobvyklého a ministr Červený ho omlouval, že měl důležité jednání.

Z řad SPD se ze schůze omluvil třeba i Radim Fiala.

Projednávání usnesení prosadilo SPD Tomia Okamury, které tím chtělo získat u svých voličů laciné body. Hnutí ANO mu vyšlo vstříc. Zatímco většina řadových poslanců hnutí ANO hlasovala pro přijetí usnesení, špičky hnutí se hlasování vyhnuly. To je oblíbený přístup Andreje Babiše ve stylu chytré horákyně – ani nahá, ani oblečená; ani pěšky, ani na voze. Ukrajina by se měla podporovat, ale my nic platit nebudeme. Tento přístup však nesvědčí o chytrosti, ale o zbabělosti.

Pro úplnost přikládám i text schváleného stanoviska.

Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně

„Poslanecká sněmovna

I. vyzdvihuje význam Česko-německé deklarace, podepsané 21. ledna 1997 pro utváření moderních česko-německých vztahů v Evropě – obě země deklarací uzavřely některé sporné otázky v pohledu na minulost česko-německých vztahů, deklarace je jednoznačným vyjádřením vůle obou stran nezatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti;

II. připomíná, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s Česko-německou deklarací dne 14. února 1997 a dne 30. ledna 1997 vyslovil s deklarací souhlas německý Spolkový sněm;

III. Poslanecká sněmovna oceňuje dosaženou mimořádnou úroveň česko-německých vztahů a vyjadřuje odhodlání se na jejich rozvoji nadále aktivně podílet;

IV. Poslanecká sněmovna konstatuje, že některé politické aspekty Sudetoněmeckého hnutí jsou v českém historickém a společenském kontextu spojeny s důsledky nacistické okupace a s následným poválečným uspořádáním, proto dodnes představují mimořádně citlivé téma;

V. Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání relativizující historickou odpovědnost, zejména ve vztahu k občanům žijících v pohraničních oblastech tehdejší Československé republiky; také proto, že význam Česko-německé deklarace je v jejím pohledu na minulost obou národů a jako základu moderních česko-německých vztahů odmítán, či dokonce popírán;

VI. Poslanecká sněmovna odsuzuje kategoricky jakékoliv projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky;

VII. Poslanecká sněmovna zdůrazňuje význam ochrany historické paměti, úcty k obětem nacismu a zachování společenského smíru;

VIII. Poslanecká sněmovna vyzývá organizátory této akce, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili.“