Prznění českého jazyka

Jak jsem se v běhu zastavil. Takové divné myšlenky.......

Tuhle jsem seděl nad počítačem na nějakém chatu. Pomalu, ale jistě jsem si uvědomil jak moc mne tato činnost a sms degeneruje spolu s mou gramatikou a češtinou. Jako bych už sám od sebe nebyl dost degenerovaný z reklam a mnohých dalších jiných vlivů, neboť někdy si tak říkám, že až budeme mít prádlo čistější a jeho vůně bude svěžejší, ženy se budou cítit bezpečnější a konečně si budou moci sednout, nebo až si uvědomíme, jak je vlastně snadné získat hypotéku, tak se z toho asi všichni zblázníme štěstím.

Všiml jsem si, jak třeba píši jméno Iva. Nádherné jméno se časem zprznilo na ifka, nebo místo minutku, když chcete dát najevo, že potřebujete prostor na toaletu, napíšete mnt. Místo „no jo“ napíši dnes běžně „mno jo“ Absolutně člověk kašle na interpunkce, háčky a čárky. Nikdo neřeší nějaké i/y. Cílem je dostat do protějšku nejvíce informací v co nejkratším textu a personalizovat se natolik, abychom co nejméně psali jak se má. Nevím, snad je to dobou, kdy spěcháme, kdy hodnoty našich předků nám jsou vcelku jedno (chatově psáno fcelku fuk).

Myslím, že to je nakonec i obrázek toho, jak se chováme a jak jsme lhostejní k tomu, že nacisté nám pochodují městy, pionýři osočují dnešní politické špičky (ne, že by si to nezasloužili, ale historicky je mi z toho špatně) a mnoho dalších jevů. Možná je to trochu populistické, ale cožpak se nemůžeme na chvíli zastavit? Možná že ne. Já sám jsem dost vytížený a nemohu se zastavit, dokud se opravdu nezastavím. Pak hesla jako „ time is money“ budou jasně definovaná na mé výplatní pásce. Protože chceš-li se zastavit, tak se klidně zastav, ale v jiné firměJ

Tak si tak říkám, že vlastně je i dobře na jednu stranu, že se nemůžeme pozastavit, protože kdybychom tak učinili na delší dobu, pak bychom se hned rozeběhli honíce naše zákonodárce. Sice by to nebylo ve smyslu „ time is money“, ale spíše „ kdo uteče, přežije“, ale bylo by to rozhodně efektivnější a větší sranda. Nakonec bychom vykonali více dobra, než když lhostejně šlapeme po životech a neštěstí či štěstí jiných lidí kolem nás. Protože prostě nemáme čas……..