Zlo utrpělo porážku, ale nekapitulovalo

Oslavil jsem zvolení prezidenta, který reprezentuje mé hodnoty, a prožil pár dní v euforii. Mnozí máte spolu se mnou co slavit, pořád ale zůstávají problémy, nedořešené i neřešené. A zlo uznalo jen prohranou bitvu, ne válku.

Předem musím předeslat, že zlo nabývá mnoha podob, a nevidím ho zosobněné pouze v jednom člověku. Ani nepovažuji lidi za čistě dobré nebo čistě zlé. Například Miloš Zeman, z mého subjektivního pohledu se v něčem stavěl na stranu zla, v něčem na stranu dobra. A také měl své meze a ruskou invazi odsoudil. A i sebelepší státníci, postaveni před těžká rozhodnutí, nejednou spáchali zlo.

Společnost teď zažívá dozvuky opatření proti COVIDu a do toho dopady války ve východní Evropě na naši společnost i ekonomiku. Spoustě lidem to ztížilo život a spíše pravicová vláda je nucena dělat více levicové kroky, než by si přála, aby zabránila rozkladu společnosti. Nechtěl bych teď být předsedou vlády a Fialovi nezávidím.

Do už tak zlé situace přichází jeden náš starý známý, aby ještě přidával další problémy, fiktivní, které už tak znepokojené a vystrašené občany mají děsit ještě víc. Kromě toho nabízí svá nefunkční, ale rétoricky líbívá řešení (přitažlivá alespoň pro některé), a nevynechá žádnou příležitost kopnout si do vlády. Včetně nedávné tiskovky.

V té zlo uznalo porážku v bitvě a pogratulovalo vítězi, čímž pozitiva celkem končí. Pěkně naučené fráze, mimochodem – o jejich upřímnosti lze vážně pochybovat. Následovalo řečnění, jak to vlastně nebyla porážka. Kasalo se, že získal více hlasů, než pětikoalice ve sněmovních volbách 2021 a předestřelo své plány na úspěch ve volbách 2025. V bloku otázek si, jak jinak, muselo kopnout do nezávislých médií.

Závěrem

Zlo bylo poraženo, ale nikdy neodstoupí. Konečná kapitulace se neblíží. A pokud věříme, že toto zlo je hrozbou pro svobodu a demokracii v naší zemi, tak sice můžeme o něco klidněji usínat, ale neměli bychom se nechat ukolébat ani třetím vítězstvím v řadě. Protože zatímco dobro se musí neustále bránit, zlu stačí jedno klíčové vítězství a může převládnout třeba i na dalších čtyřicet let jako u nás, nebo i na více, jako v Severní Koreji, Číně nebo Rusku.

Pro své tradiční fanoušky, kteří mě zde rádi kritizují jen dodám, že jsem zlo zde nepojmenoval. Tato charakteristika se ve své celistvosti dá vztáhnout asi jen na jednoho konkrétního člověka v naší zemi, ale jsou zde i jiní, kteří k tomu mají blízko, a pokud se podíváme někde za hranice, tak jistě najdeme více příkladů stejného zla. A nakonec jsou tady mnozí, kteří sami nejsou zlí, ale zlo je přesvědčilo, že je dobro.

Nám nezbývá, než hájit dobro a jeho hodnoty a poukazovat na to, když se zlo snaží vyhrát tím, že tyto hodnoty napadá, nebo tím, že se snaží pošpinit charakter svých soupeřů, aby jeho nevábný charakter najednou vypadal jako menší zlo. A pokud se tomuto nebudeme nadále stavět na odpor, tak zlo časem převládne.