,,Nejsou osudem předurčené k roli manželky a matky." Tak tím si nejsem zcela jist. Nikdo jistě nemá právo je k tomu nutit. Avšak, tedy zatím, by bez matek lidský rod již dávno neexistoval

Dobrá, mateřství ve smyslu porodit potomky je role naprosto nezastupitelná muži. Ovšem roli vychovatelky může zastoupit chůva, roli manželky v domácnosti do jisté míry prádelny, restaurace, úklidové služby ...

Domnívám se, že v euroatlantické civilizaci se boj za skutečně rovná práva žen v reálném životě už nejméně před čtvrt stoletím úspěšně završil, a že ženy zde už snad nejsou nijak znevýhodňovány nebo omezovány v jakékoliv jejich dobrovolné volbě.

V tomto smyslu mi zde feministický militarismus připadá někdy jako zbytečně halasné vloupávání do otevřených dveří, jindy bohužel jako uzavřený klub vyvolených lepšolidek, či pomsta současným mužům za příkoří minulých generací (viz např. jedna místní redaktorka, co stále rozdmýchává nenávist vůči mužům)

Proč se bílé i pestrobarevné euroameričanky nesnaží více pomoci skutečně trápeným ženám v Africe a Asii?

Souhlasím, že se snad všechna kýžená práva už získaly. Ale objevují se nové hrozby. Například ty od jejich progresivních spojenců, ať už jde o nerovné soupeření ve sportech, import kultur, které postavení žen vidí jinak ...

A jistě, mnohdy jejich boj spočívá v tom, že beztrestně slovně napadají muže, ale to se jim časem vymstí.