Velká Británie: Stát bojovníků proti rasismu, nebo jen pokrytců?

Češi se postavili na obhajobu údajně rasistického fotbalisty, a tím se stali státem rasistů. Když aplikuji tutéž logiku na Velkou Británii, jsou státem bojovníků proti němu? Nebo jen „zloděj křičí ‚chyťte zloděje‘“?

Možná by Glen Kamara reagoval méně podrážděně na urážku, kdyby jí nebyl častován od fanoušků, ať už cizích klubů, nebo vlastního. Netřeba však rasismus vidět jen černě. Povíme si příběh podle skutečné události. Odehrává se tři dny poté, co „hnusní rasisté“ ze Slavie znesvětili svatostánek Rangers dvěma góly. Ligové utkání s Celtic Glasgow dopadlo remízou, což dost frustrovalo některé fanoušky.

Parta připitých fanoušků Rangers se vrací ze stadionu. „To derby jsme měli vyhrát, sakra! Byli jsme lepší“, křičí jeden. Chtějí se porvat, a vyhlížejí, zda neuvidí fanoušky svého rivala. „Stejně za to můžou ti zas**ní Poláci.“ Kamarádka odpoví, „Slávia jsou Češi, vole. Ale horší byl ten rozhodčí.“ – „Jo, zm*d jeden podplacený, dvě červené. Kluci museli dohrávat v devíti, se nedivím, že byli utahaní.“

Zpoza rohu se vynoří postava černocha v dresu Celticu. Dají mu pár pěstí na budku. Nejmladší člen party už by ho chtěl kopat těžkou botou do hlavy, když ho zastaví starší kamarád: „Co blbneš vole, přece bys neukopal černocha. Nejsme rasisti jako ti Slávisté.“ Za chvilku jsou doma, ne teda všichni u sebe, ale ještě se nechtějí loučit a hořkou remízu je třeba aspoň trochu zapít kořalkou.

Jsou už solidně pod parou, když uslyší před barákem chlapíka na někoho hulákat, se silným polským přízvukem: „Jo, jsem fanda Celticu, co je ti sakra po tom?“ Najednou má banda jasno: fanda Celticu a ještě k tomu zk***vený Polák. Mladík popadne mačetu a celá banda vyběhne ven. Polák leknutím upustí láhev vodky a vydá se na útěk, banda za ním. Po pár stech metrech mu dojde dech, a druhý dech už s podříznutým hrdlem nepopadne. Kamil Charyszyn se bezvládně hroutí k zemi.

Je to pořád rasismus, když jde o fanouška znepřáteleného klubu?  Ne nutně. Možná jim byla etnická příslušnost úplně ukradená a zabili ho jen kvůli barvě dresu. Nevraživost i nenávist vůči Polákům a dalším Slovanům žijícím v Británii je ale skutečná věc. A možná polský přízvuk udělal rozdíl mezi pár ranami pěstí a podříznutím krku mačetou.

Vrah i oběť byli bílí. Dá se to vůbec považovat za rasismus? To pak záleží na definici rasismu, a rasy. Můžeme považovat za rasismus pouze něco, co se děje mezi třemi hlavními rasami. Ale tím bychom vlastně popřeli, že Adolf Hitler byl rasista, když páchal genocidu mimo jiné na Židech a Romech, což jsou také běloši. S likvidací Slovanů se do budoucna také počítalo, ale nakonec k ní díky pádu Třetí Říše nedošlo.

Rasismus vůči Slovanům není nic nového. I anglické slovíčko pro otroka – „slave“ – pochází z latinského Sclavus, Slovan. Ve třináctém století, kdy výraz vznikl, totiž většina otroků dovážených do Západní Evropy byli Slované. Takový kus historie už v etymologii. Dnes pro změnu levná pracovní síla, což je pro místní méně kvalifikované pracovníky často důvod k nenávisti. Téma rasismu je ale ve světových médiích pojato dost černo-bíle, zájem médií prezentovat násilí na Slovanech je mnohem vlažnější.

Není příznačné, že od protislovanských rasistů schytal nálepku klub jménem Slavia?