Organizace rozdělených národů

Daří se vůbec ještě OSN spojovat národy? Pohrajme si s myšlenkovým experimentem trochu jinak pojaté organizace.

OSN vznikla krátce po kapitulaci Německa, ke konci Druhé světové války. Tedy ještě ve světě, kterému dominovala Evropa a Severní Amerika. Cíle OSN zahrnovaly i silně humanistické myšlenky jako lidská práva.

Uplynulo 80 let, a svět se v mnoha ohledech změnil. Osamostatnily se bývalé kolonie, vyrostla a padla železná opona. Radě pro lidská práva už předsedal i Írán, kde policie hrubě mlátí mladé ženy za nesprávné nošení šátku a postřílet desetitisíce civilistů za víkend není problém.

V OSN převládly různé formy autokracie. Vydání rezoluce většinovým hlasováním poukazuje pouze na to, co chce většina států. Nemusí ale zohledňovat ani celkovou populaci států, natož zájmy jejich populace, která dost možná s postoji vládců nesouhlasí. Menšinové názory prohrávají, a to i pokud jde o celkem významnou pluralitu.

Navrhuji tedy založit Organizaci rozdělených národů a postupně pod ni přenést ty orgány OSN, které dodnes ještě fungují celkem uspokojivě.

Rozdělené národy

Některé orgány mohou mít účast všech států jako doposud, pro mnohé rady to ale smysl moc nedává. Lze snad očekávat nějaký pokrok lidských práv od států, které Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 ani nezačlenily do svého ústavního pořádku, natož aby se jí nějak řídily?

Mohou vznikat různé aliance bojující za společné hodnoty a jejich prosazení v globální politice. Tyto aliance následně slouží jako fórum k projednávání společné agendy. A pokud se byť jen několik států shodne na konkrétních krocích, mohou společně vydat rezoluci.

Tyto rezoluce nemají svou autoritu danou ORN. Naopak, rezolucím dává váhu diplomatická, ekonomická a vojenská moc států, které rezoluci vydaly. Například Botswana, Mauricius a Moldávie budou mít těžší práci s prosazením něčeho, na čem se shodly, než Indie, Čína a Brazílie, což dává smysl s ohledem na rozdíl v populaci a síle ekonomik.

Nevím, zda taková organizace dává smysl po všech stránkách. Zároveň už ale OSN ve své stávající podobě smysl pozbývá, pokud ne jako celek, tak alespoň spousta jejích orgánů: Národy se jí už dávno spojovat nedaří, a z mnohých rad už se stala pouhá šaráda, fraška, kdy rada není vůbec akceschopná, protože autokraté veškeré smysluplné rezoluce zablokují.

Pokud navíc světový řád, kde je západ hegemonem, definitivně padne a vznikne multipolární svět, pak nějaké oficiální fórum, na kterém je možné diplomaticky jednat mezi soupeřícími bloky (namísto hlasování prostou většinou napříč státy) může přispět k nalézání mírových řešení.