Napravo nebo nalevo? A není to fuk?

Když se poblíž pólu vydáte po rovnoběžce na západ nebo na východ, jdete jiným směrem, ale cíl je tentýž. Nejinak je tomu v politice.

V předchozím článku jsem se ptal, zda mají probuzenci blíže k marxistům nebo k nacistům. Pokud si politické spektrum představujete jako úsečku, která má v bodech, které ji definují, politické extrémy, a blíže středu pak mírnější, liberálnější varianty těchto extrémů, pak to nějak moc dobře nevychází.

Pokud má mít podobně blízko ke komunismu jako k nacismu, a i ty mají k sobě poměrně blízko, jak je to možné, když jsou úplně naproti sobě?

Kromě lineárního grafu existují i jiné. Graf ve tvaru podkovy, kde linku ohnete tak, že se extrémy k sobě sbíhají. Další možností jsou dvourozměrné grafy, které reprezentují čtyři extrémní myšlenkových směry ve čtyřech rozích a snaží se ty ostatní směry definovat jako určité kompromisy mezi nimi.

Nebo, můžeme zvolit přístup, že rozdělíme svobody do dvou kategorií a tyhle svobody následně kvantifikujeme – a vznikne něco na styl Nolanova grafu.

Nedá se sice kategoricky říct „více svobod = lepší“, ostatně, je vidět, že ten graf není čtverec, ale kruhová výseč, kde dosažení absolutních svobod není možné. Například absolutní právo parodovat dílo odporuje absolutním autorským právům.

Pro svobodomyslného člověka je ale větší míra svobody projevu nutností, a podnikavý člověk zase potřebuje majetkové svobody. V demokratickém státu by výsledné svobody měly být vzájemným kompromisem všech jednotlivců.

Z orientačně zakresleného grafu vidíme, že po stránce (upíraných) svobod jsou si totalitní ideologie často téměř rovny, i pokud se jejich ideje dosti liší.

Nacismus v rámci Holocaustu vyhladil většinu evropských Židů a s pohrdáním pohlížel také na Romy, Slovany a další etnika. Politické odpůrce popravoval nebo posílal do koncentráků a straníci NSDAP mohli vlastnit podniky a profitovat.

Komunismus v rámci Holodomoru zdecimoval populaci Ukrajiny a nijak zvlášť si nevážil ani populace „vlastní“. Politické odpůrce popravoval nebo posílal do gulagů a straníci KSSS mohli řídit podniky a ze svého postavení profitovat.

Probuzenectví zatím dostatečně neupevnilo moc, takže po genocidě (opět) Židů pouze volá z univerzitních kampusů. Své odpůrce nátlakem na zaměstnavatele vyhazuje z práce a na vlivné posty ve státní správě dosazuje své lidi.

Má probuzenectví blíže ke komunismu nebo k nacismu? Domnívám se, že poblíž autoritářského pólu je poměrně jedno, kam se vydáte po rovnoběžce. Pořád máte těžký úděl – s totalitním státním zřízením, ze kterého mrazí.