Nene. To jste si ten příběh účelově upravil. 

Cenu práce určuje ten, kdo ji vlastní a ráno v šest hodin byla cena práce jeden denár za celý den práce, zatímco když úroda večer vadla, byla cena práce jeden denár za hodinu. 

Naprosto spravedlivé a nikdo nebyl nucen na takovou cenu práce přistoupit.

Jako byste se rozčiloval, že za stejných 187 hodin práce měsíčně jste minulý měsíc dostal 20 000 a teď vám váš vykořisťovatel dává 25 000. (Nebo naopak - že ještě loni stála houska korunu a teď stojí dvě.)

Vina je jinde, i příčiny a důsledky.

Já si neuvědomuji, že bych příběh nějak upravoval. To, co z něj vyvozuji už pochopitelně je věc jiná, každý má jiné uvažování. Zato vaše interpretace poněkud zavání.

Že jim dal více, protože by jinak víno ze dne na den uvadlo? Z vinařského kraje asi nejste. Můžete zkusit argumentovat, že měli mnohem vyšší efektivitu práce. Ale domnívám se, že ten příběh říká, že se prostě hospodář rozhodl všechny odměnit stejně.

Příběh mluví o nebeském království, takže primárně říká, jaké pojetí spravedlnosti má Bůh. Věčný život chce dát všem, kteří jej od něj přijmou, bez ohledu na zásluhy. Nebeské království ale můžeme, či aspoň jeho slabý odvar, i zde na zemi.

Hezky jste to napsal.

To podobenství je moc pěkné a nutí k přemýšlení.

Jenom doufám, že jste neměl v úmyslu přimlouvat se za doslovnou aplikaci tohoto přístupu i do běžného života

Doslovně asi ne. Ale myšlenka základního příjmu je trochu podobná. Zohledňuje, že lidé mají své potřeby, nejen zásluhy. A nepřipadá mi ani nereálná nebo zcestná.

Přičemž dnešní systém stejně nejede podle zásluh. Špatný učitel a dobrý učitel dostanou zhruba stejně (málo). Bankéř dostane hodně, protože se v bance točí hodně peněz. Soudci a politici dostanou také hodně, "aby byli neúplatní". A nejvíc pak mají ti, kdo si to dokázali ukrást, pokud možno naprosto legálně.