Země se otevřela

Boží soud
        Brzy ráno se už okolo svatyně tísní zástupy zvědavců. Pak přichází dvě stě padesát vzbouřenců. Mají v rukách kadidelnice a v nich zapálenou směs vonných pryskyřic.
        Kórach mezi nimi ale není. Spolu se svou rodinou se přidal k Dátanovi a Abíramovi, kteří odmítli přijít. Mojžíš nechává vzbouřence u stanu setkávání a vydává se za Kórachem. Vybízí je k pokání a ukončení vzpoury. Když to odmítnou, vyzve všechny ostatní: "Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy."⁽⁵⁾ Z Mojžíšova hlasu v té chvíli vychází taková moc, že ho všichni okamžitě poslechnou.
        Mojžíš pokračuje: "Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle: Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin. Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina."⁽⁶⁾
        Všichni pak už jen s hrůzou sledují Boží soud: "Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda, země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění."⁽⁷⁾

Smrt na nádvoří svatyně
        Na nádvoří svatyně mezitím čeká dvě stě padesát vzbouřenců se svými nádobami, ze kterých stoupá dým kadidla. Slyší, co se děje. I pod nimi se třese zem. Ještě chvíli mají čas na pokání.
        Tito příslušníci kněžského rodu ale svou šanci promarnili. Nevyužili čas, který jim dal Hospodin na odstoupení od vzpoury a tak i je postihuje Boží soud: "Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo."⁽⁸⁾

Nové reptání
        Přestože zemřeli všichni, kteří připravovali odstranění Mojžíše a všech, kteří s ním spolupracovali, duch vzpoury zůstává. Lidé jsou v šoku. Nečekali, že Bůh zasáhne tak přísně. Zpočátku se bojí, že Bůh potrestá i je. Jenže čas plyne, a když se nic neděje, dostávají znovu odvahu k reptání.
        Druhý den se táborem šíří volání směrem k Mojžíšovi: "Vy jste příčinou smrti Hospodinova lidu."⁽⁹⁾ Všichni se vydávají směrem ke svatyni, protože je čas, kdy do ní chodí Mojžíš rozmlouvat s Bohem. Stan setkávání přikrývá oblak a ukazuje se nad ní "Hospodinova sláva".⁽¹⁰⁾ Ozve se Boží hlas, který vybízí Mojžíše: "Vzdalte se od této pospolitosti! Chci s nimi rázně skoncovat."⁽¹¹⁾ V té chvíli z nebe vyšlehl plamen a začal ničit vzbouřence.

Oheň z nebe
        Oba bratři padají na tvář a přimlouvají se za vzbouřený lid. Mojžíš pak posílá Árona pro kadidelnici s příkazem, aby se postavil na místo, které dělí živé od těch, které již oheň zabil. Áron okamžitě bere svou kadidelnici a jde. Když se dostal na místo, které mu určil jeho bratr, oheň přestal pustošit.
        Zemřelo téměř patnáct tisíc vzbouřenců. Bůh znovu ukázal, koho si vyvolil za vůdce Izraele. Mojžíš se znovu projevil jako muž, který by byl ochotný zemřít za lidi, které mu Bůh svěřil.
        Tento příběh nám také ukazuje, že Bůh je spravedlivý i milosrdný. Osnovatelé povstání a ti, kteří odmítali poslouchat Mojžíše, zemřeli. Ostatním dal Bůh další šanci.
        Celý příběh nám připadá krutý. Neměli bychom přitom zapomínat, že pokud měl Izrael jednou obsadit zaslíbenou zemi, měl šanci jen tehdy, pokud budou všichni Židé navzájem spolupracovat a poslouchat nejen Hospodina, ale i Bohem ustanoveného vůdce.
_____________
⁽⁵⁾Num.16,26;  ⁽⁶Num.16,28-30;  ⁽⁷⁾Num.16,31-33;  ⁽⁸⁾Num.16,35;  ⁽⁹⁾Num.17,6;  ⁽¹⁰⁾Num.17,7;  ⁽¹¹⁾Num.17,10;