Většina čtenářů v této zemi vyrostla, chodila zde do školy, jezdila na prázdniny, výlety, hrady, zámky, tábory, za příbuznými, má tu svá oblíbená místa nebo jen kouty, na kterých jim záleží. Učili jsme se všichni ve škole o historii naší země, slavné i té méně zářivé a třeba občas byli i hrdí. Mluvíme česky a ať jsme chtěli nebo ne, přečetli aspoň Babičku. Kolikrát jsme se jen poslouchali naši hymnu a přestože to bylo často pouze u sportu, dalo by se říci, že s dojetím. Máme tu své rodiny, děti a tuhle zemi budeme mít ve svém srdci, dokud neumřeme.

A pak přijde někdo, kdo nic z toho nemá, má jiné kořeny a k této zemi ho pojí jen vlastní firmy či peníze a začne naznačovat, že bychom mohli být více vlastenečtí... Pro takového člověka není nic jednoduššího, než si na klopu připíchnout odznáček nebo nakázat, aby byly vyvěšeny prapory. Tak se i on může přihlásit k českému státu, uzmout si kousek té vlajky pro sebe a ostatní odteď budou podle jeho návodu dokazovat, že jsou opravdovými Čechy, jako by nic z toho, o čem jsem psal, ani nebylo.

Zavedl vlastní rituál, normu a ze stínů vzkazuje, že není podstatné, jak tuhle zem máte rádi nebo jak na rozdíl od něj myslíte na její budoucnost, ale podstatné je, že slavíte jeho svátek...

Tak tedy sbohem, česká vlajko. A třeba se k nám zase někdy vrátíš, až se tě tvůj únosce nasytí a odejde do zapomnění.

Nehledal bych v tom nic jiného, než Babišovu snahu přetáhnout k sobě voliče SPD. Nebylo by to poprvé, kdy takto vysál voliče svých koaličních partnerů.

Když se Babiš chlubil, že nosí vlajku na klopě, zatímco u Fialy ji ještě neviděl, vyvolalo to ve mně nevoli a podezření, že snaha prosadit Den vlajky není nic než gesto v politickém boji.

Myslím, že k hrdosti by národu přispělo místo věšení vlajek poněkud více zamyšlení, jestli chce být zastupován na nejvyšší úrovni pány Babišem, Macinkou či Okamurou.

V demokracii jste zastupován tím, kdo vyhraje volby.

Ale chápu, vám se stýská po době, kdy o tom, kdo bude zastupovat, jste rozhodovali vy sami.

Holt demokracie není pro každého.

Když jsem se nastěhoval do prvního bytu, jako první jsem obdržel od domovnice českou a sovětskou vlaječku. Doporučila mi jejich vyvěšení na státní svatky a ukázala kam. Na oknech na to byly takové úchyty. Od dalších nájemníků se mi dostalo varování, abych vyvěsil, jinak mé nahlásí v praci a budu mit problémy. Samozřejmě jsem zapomněl, ona hned ráno zvonila a ptala se proč nevisí a ať to okamžité zařídím. Podíval jsem se na tříměsíční dítě v kočárku a prázdný byt v kterém jsem měl jenom ledničku a dva spacáky na zemi, v jednom spala manželka, poté jsem sklopil hlavu a šel je pověsit. Byl to úžasný svět, po kterém se může stýskat jenom tupé části našeho národa. Českou vlaječku mám dnes vyvěšenou na zahradě a nepotřebuji aby mi nějaký stařec opojený mocí říkal kdy, kam a jak ji mám věšet. Hezky den

A já tehdy vždy vyvěšoval pouze naše vlajky. Tedy tyto

tenhle typ narodovectvi nikdy neprinesl nic dobreho

ja misto vyvesovani prohrabaval travnik na zahrade

Užitečněji prožitý čas.

Den české vlajky mi velmi silně evokuje organizaci Vlajka, která byla za I. republiky fašistickou a antisemitskou organizací, a potom za války kolaborovala s nacismem. Českou vlajku rád vyvěšuji o státních svátcích, ale den vlajky se mi nelíbí.

Také nic jiného za tou aktivitou Slováka Babiše není, než přilákat do svého ovčince české nácky.

Šaškárna, zvlášť když to navrhne Slovák a schválí parlament v čele s Japoncem.

P.S. nejsem nacionalista ani rasista, jenom mi to přijde komické.

Den české vlajky se slaví 30. března na počest uzákonění československé vlajky v roce 1920.

Mně visí na domě už asi 10 let naše vlajka společně s evropskou.

Nejsem státní instituce, ani aktivista, takže žádné vlajky nevyvěšuji.

Když jsem šla včera do práce, tak mě vyvěšená vlajka na budově překvapila. Jednu chvíli jsem si říkala " sakra, není dnes nějaký svátek, nejedu náhodou pracovat zbytečně"

Pak jsem se dozvěděla, že je den státní vlajky.. Hlavně, aby nezvedli den státního lva.

Tak to by bylo nadělení, kdyby v ten den vyvedli na provázku všichni svoje vymydlené, vyčesané, učesané a v zájmu bezpečnosti dobře nakrmené šelmy na procházku.

Kromě Čapího hnízda se Babiš ničím významným do historie nezapsal. Tak to zkouší aspoň tímto nic neříkajícím svátkem. Senát má naprostou pravdu v tom, že stačilo rozšířit definici Dne české státnosti o formulku "...a státních symbolů" a nemusel se vytvářet další extra svátek. Navíc zrovna ta česká vlajka není zrovna symbolem české hrdosti, protože jsme při rozdělování Československa nedodrželi se Slováky džentlmenskou dohodu, že žádný z nástupnických států nebude používat státní symboly bývalého společného státu.

Měl jsem původně v nadpise "Také jste včera vyvěsili Česko(slovensko)u vlajku?" Nakonec jsem došel k závěru, že to nebudu komplikovat.

Díky za návštěvu i komentář.