Vyrytý do srdce (2)

Bůh si přeje, abychom byli šťastní. Proto nám při stvoření daroval schopnost milovat a také nás učí, abychom uměli přijímat lásku. Tuto schopnost vložil do každé naší buňky a tak záleží jen na nás, zda ji budeme rozvíjet, nebo ji necháme skomírat. Včera jsme se zabývali láskou k Bohu, dnes se podíváme na druhý rozměr lásky.

Druhý paragraf zákona
        Také druhá část zákona se týká vztahů a lásky: "...budeš milovat svého bližního jako sebe samého."⁽³⁾ Stvořitel nám dal do vínku touhu po společenství  druhých lidí. Daroval nám schopnost milovat jiného člověka, a současně s ní i touhu po někom, kdo bude milovat nás.
        V tomto paragrafu je ale důležité upozornění. Milovat druhého člověka mohu jen tehdy, když se naučím správně milovat sebe. K tomu potřebuji někoho, kdo mne to naučí. Ideální je, pokud mohu toto umění "mít se rád" rozvíjet už od dětství doma ve své rodině.
        Prvními učiteli lásky by měli být rodiče a sourozenci, prostě rodina. Každý ale nemá dobré rodinné zázemí, a tak Bůh nabízí, že nás lásce bude učit sám.

Největší přikázání
        Ježíš jednou dostal otázku od svých protivníků: "Mistře, které přikázání v zákoně je největší?"⁽⁴⁾ Bez dlouhého váhání odpoví: "`Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´ To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."⁽⁵⁾
        Tento "Zákon lásky" je univerzální. Platí v každé době a na každém místě ve vesmíru. Až jednou Bůh porazí zlo a zničí ho, zavládne duch tohoto principu i na naší planetě.
        Řád vesmíru je založen na lásce. Proto Bůh na počátku svůj zákon nevyryl do kamenných desek, ale do srdce člověka. Láska je něco, bez čeho nemůžeme být trvale šťastní. Je zakódována v každé naší buňce. Proto v našem srdci probíhá neustálý boj mezi zlem a dobrem, hříchem a láskou.

Zákon na kamenných deskách
        Přestože Bůh vložil svůj zákon lásky do naší genetické výbavy, ďáblu se podařilo prostřednictvím hříchu tuto důležitou informaci postupně vytlačit. Lásku v nás nahradilo sobectví a bezohlednost.
        Bůh dělá vše pro to, abychom mohli mít znovu silné svědomí, které bude citlivé na vše špatné. Proto také na Sínaji vydal Desatero, zákon, který není napsaný v srdci, ale vytesaný do skály. Ví, jak rádi občas zapomínáme na jeho rady. Proto k uložení důležité informace používá "médium", které není snadné smazat nebo přepsat něčím jiným.

Vyrytý do srdce
        Bůh svůj boj se zlem o naše srdce nikdy nevzdá. Proto prozrazuje svůj plán s Izraelem i s námi: "Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: »Poznávejte Hospodina!« Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat."⁽⁶⁾
        Bůh touží po tom, abychom měli znovu čisté srdce, protože platí: "Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha."⁽⁷⁾ Bůh nás stvořil, zná nás a ví, co nás dělá šťastnými. Proto chce naše srdce vyčistit od všeho, co by nám bránilo milovat a být milováni našimi blízkými i samotným Bohem.
____________
⁽³⁾Leviticus 19,18; ⁽⁴⁾Matouš 22,36;  ⁽⁵⁾Mat.22,37-40;   ⁽⁶⁾Jeremiáš 31,33-34;  ⁽⁷⁾Mat.5,8