Vše má svůj čas

V tu chvíli přišli někteří farizeové a řekli mu: „Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít.“

On jim řekl: „Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu do svého cíle. Avšak dnes, zítra i pozítří musím jít svou cestou, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.“ (Lukáš 13,31-33)

     Zdánlivě dobrý skutek nemusí být vždy motivován dobrou pohnutkou. Farizeové navenek projevují zájem o Ježíšovo bezpečí, ale jejich varování má úplně jinou pohnutku.
     Ježíš byl Mesiáš. Stále více Židům to bylo jasné. Jenže podle tradice měl být Mesiáš nebojácný a ne zbabělec, který by se někde skrýval. Pokud by v této chvíli Ježíš odešel do bezpečí, lidé by o něm začali pochybovat, což si farizeové přáli.

     Ve své odpovědi jim Ježíš dává najevo, že zná jejich pohnutky. Řekne, že nesmí zahynout mimo Jeruzalém. Tím jim také odhalí, že ví o jejich plánech dostat ho někam, kde nebudou zástupy a tam se ho jednou provždy zbavit.
     Přitom řekne něco, co je muselo potěšit. Sice ještě nenastal čas jeho oběti, ale když ještě vydrží dva dny, pozítří se dočkají. Teď ještě musí trpělivě snášet jeho vyhánění démonů a také uzdravování nemocných.

     Ježíš přišel na naši planetu, aby zde splnil pozemskou misi. Měl svůj plán. Věděl kdy, kde a jak zemře. Vše má svůj čas. To je patrné z jeho slov, která se naplnila přesně, jak říkal. Bible také říká, že se Ježíš na naši planetu vrátí, aby jednou provždy porazil zlo a zničil každého, komu se zlo stalo životním stylem. Také tento Boží plán se naplní, až nastane ten správný čas.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)