Ono je to obcas tezke - osobne se v takovem pripade vzdy snazim tem na zemi lezicim ci jinak trpicim pomoci ale fakt je to nekdy problem. Dva priklady - 1) podzim, mrholi, tesne po rozedneni, vlhko a desna zima. Vsimnu si ze na louce asi 50m od cesty lezi osoba. Utikam pomoci, borec temer v bezvedomi, oder prehlusi jemne alkoholove vypary takze je bez sanci poznat ze je opravdu sjety. Proplesknu ho a on se se mnou s necekanou silou zacne rvat. Podari se mi ho shodit na zem, vytocim 158 a da mi hodne prace presvedcit policii aby prijeli, ze dost dobre nevim co s nim. Nakonec prijedou, zpacifikuji ho a nacpou do auta. Kdybych ho tam nechal (bylo to mimo civilizaci), tak by to taky nemusel prezit. 2) vecer na nadrazi borec surove mlati zenu, obcas s ni prasti o zem, skube ji vlasy z hlavy a obcas ji i kopne. Nez by prijeli policajti (vytocil jsem 158), tak by to taky nemusela prezit. A tak se borce snazim zpacifikovat - je to celkem susinka, ja merim rovne 2 metry, 120 kilo zive vahy, tenkrat dost ve forme. kdyz jsem borce usadil na lavicku a presvedcil ho ze nema smysl se se mnou rvat, napadne me ta zena, co ze se do nich montuji. Pomuzu vzdycky, ale obcas z toho mam divny pocit.

Je vám devadesát a jdete si jen tak po ulici a náhle cítíte, že vám slábnou nohy a vy se pomalu jakoby propadáte. Rozhlížíte se čeho se honem chytit a nepraštit sebou o zem. Ale pokud věříte na anděla strážného - máte najednou pocit, že máte dokonce dva - z jedné strany manželku a z druhé neznámou mladou paní, která přispěchala na pomoc - obě vás usadily na zem a paní odběhla i pro vodu. Jak "na potvoru" nemáte u sebe ani vy ani vaše paní mobil a tak "rychlou" přivolal právě ten neznámý anděl. Díky oběma dámám se cítíte daleko lépe než kdybyste po Halasově náměstí putoval sám. Jednomu z andělů - své ženě máte možnost poděkovat, ale co ten druhý? Tak snad jen jednu, ale upřímnou větu: "Paní Markéto, děkuji!"

Předsevzetí začít si všímat je chvályhodné, ale ono je potřeba si všímat celý život.

Vašek

Díky!

Kolik z nás umírá pro nevšímavost ostatních?

Karma a pani Martine

Tak já se teď zpronevěřuju tomu, co jsem Vám včera napsal. Tedy pod Vaším příspěvkem diskutuji.

Jsem přesvědčen o tom, že Vy jste ten člověk, který by dotyčného neobešel nebo nepřekročil.

Věřím, že Vy také ne.

Přesto si uvědomuji, že mohou nastat situace, kdy je člověk ve spěchu a raději přehlédne...

Problém je v tom, že mnohdy opilý je. Místo abychom šli do příčin, tj. produkci ožralů, budeme kázat o tom, jak musíme zkontrolovat každého opilce na zemi, jestli náhodou nemá cukrovku.

Nedávno jsem zvedal jednoho chlápka, který nedržel stabilitu. Nebyl z něj cítit alkohol a když jsem se ho ptal co mu je, říkal, že blbá rakovina. Věřil jsem mu. Nicméně, statistika je bohužel jasná.