Jiří Grygar. Velký třesk především začal v čase. To znamená, že nejdřív vesmír nebyl a najednou byl. A to je přece zázrak nad zázraky. My nejsme schopni pochopit ten velký třesk a čas nula. Čím víc člověk pokračuje ve vědě, tím víc chápe teologii. Ta situace je čím dál víc analogická. Až mě to samotného překvapuje. Albert Einstein řekl :"Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé" (v knize Aus meinen späten Jahren).Prohlašoval, že pravé vědecké úsilí spočívá "na hlubokém náboženském cítění". Roku 1932 prohlásil: "To nejhlubší a nejkrásnější, co může člověk prožít, je pocit tajemna. Ten je podkladem jak náboženství, tak i všeho hlubšího usilování ve vědě a umění. Kdo to nezažil, připadá mi jako mrtvý, nebo přinejmenším slepý. Cítit, že za tím, co prožíváme, je skryto něco pro našeho ducha nedosažitelného, čeho krása a vznešenost nás zasahuje jen zprostředkovaně ve slabém odrazu, to je náboženství. V tomto smyslu jsem náboženský. Stačí mi tušit v úžasu tato tajemství a pokusit se v pokoře zachytit duchovně omezený obraz vznešené struktury bytí.
