- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
je to moc smutné, ale to už je život....Já si život bez psa už nedokážu představit, i když jsem už 3 oplakala. Teď máme jednoho skoro 15 let, jednu skoro 4 roky a jednu z útulku, které prý bude 7...pro odpůrce psů sděluji, že máme domek se zahrádkou-nejsme v paneláku.
Jo,jo, když je domek s dvorkem, nebo alespoň se zahrádkou, tak to je pro pesjky pravý ráj. Moji rodiče mají celkem velký dvůr, a tam se pejskům skvěle daří. Mají jednoho starého a jedno štěně. Všichni je rozmazlujeme, jako malé děti. Neexistuje, když přijedeme, abychom jim něco nedovezli. Když jsem měla malé děti, a někdo se takto choval k psům, tak jsem bývala skoro pohoršena. Dnes, když děti odrostly, je třeba pořídit si také něco roztomilého......
Až potom! Udělejte to dnes! Život bez psa je prázdný a bez nezištné lásky i pochopení! - Věřte mi!
mám JEN děti.....a věřte, můj život prázdný není. Je to svým způsobem deformace, ta posedlost psi....byť z velké části s jednoznačně pozitivním efektem. Jiného savce by něco podobného nenapadlo.
Milé a pozitivní,ale říká se,že starého psa novým kouskům nenaučíš.Asi to není
pravda.
"... jednou, pokud zůstanu sám, si možná nějakého Rexíka pořídím taky." Raději bych sám volil třeba "na starý kolena si Rexíka pořídím, kdyby měla zůstat moje paní sama, tak by aspoň měla hned společnost.