- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Spíš se mění jeden typ strachu na druhý. Strach o sebe se mění na strach o své bližní.
Pokud myslíte lásku k bohu, tak tam asi láska fakt strach nezná, protože bohu se nic stát nemůže. Alespoň fyzicky.
V této souvislosti mne napadá, zda se mu nemůže stát to, že ho někdo svým chováním zarmoutí.
A proto se ptám: Má bůh city?
Text apoštola Pavla říká, že nás Bůh miluje. Jeho láskou si můžeme být jisti. Mezi dvěma lidmi, kteří se mají rádi, jsou situace, kdy si jeden nebo druhý klade otázku, zda ho jeho partner ještě miluje. Pavel říká, že u Boha nemusíme mít strach, že by nás přestal milovat.
Já mám dva syny a prožil jsem hodně obav, o kterých píšete. Bůh má takových dětí jen na naší Zemi víc jak šest miliard. Takže jeho srdce prožívá daleko víc emocí, než to naše.
Díky za Váš příspěvek.
Rád bych se zeptal autora:
může člověk Boha odmítnout? Říci: já s Tebou být nechci? Pokud ne, je člověk svobodný? A pokud ano, co se s takovým člověkem stane?
Děkuji za otázku. Podrobněji na ni chci odpovědět příští pátek, jak už jsem psal jinde v diskuzi.
Věřím v Boha, který nám dává svobodu. Nabízí nám věčný život. Pokud o něj stojíme, tak nám ho jednou dá. Pokud odmítneme, pak náš život jednou skončí a dál už nebude nic. Ale to je ve velké zkratce. Více příští pátek. Přeji pěkné dny.
jen někteří lidé a některé církve tvrdí opak, protože jim to vyhovuje.
"Aniž by bylo záměrem cokoliv si idealizovat, v tradiční společnosti byla náboženská víra jednotícím poutem generací i kompasem v životním příběhu prakticky každého. Zesvětštění činí transcendenci i prostor posvátna nepřístupnými. Filozofka Hannah Arendtová poznamenává: "Snad nic tak radikálně neodlišuje lidské masy současnosti od minulých staletí jako ztráta víry v poslední soud: ti nejhorší se přestali bát a ti nejlepší ztratili naději." Důsledkem ztráty naděje je nekompromisní požadavek, aby splnění všech přání, zkonejšení všech trápení a vyřešení všech problémů proběhlo na tomto světě. Přítomná chvíle triumfuje nad věčností. - Není-li tento postoj časovanou bombou, působí jistě jako urychlovač."
a ještě je zajímavé http://www.youtube.com/watch?v=iJQIhVJh6l4&feature=related
a nakonec i svéprávně, je vaše světonázorová prostoduchost ohromující. Jak můžete brát bibli jako zákoník, je to jistě významná literární památka, ale rozhodně nic víc. Je to dílo lidí napsané k lidským účelům, nikoli dílo boží. Je plná metafor a hlavně podobenství, které nelze brát jako zákon, protože vyjadřují a osvětlují jen něktwré principy a situace. Existence pekla je samozřejmě nesmysl a byla by důkazem mstivosti boží, a i jinak nedává smysl. Kromě nákladnosti jeho provozu, je trest věčným ohněm nesmyslný, neboť nedává žádný prostor k nápravě potrestaného.
Ani v poslední větě, kde tvrdíte, že láska není vynutitelná, se mýlíte. Zkušenosti z průběhu déletrvajících únosů rukojmí, ukazují, že dosti často se rukojmí bezhlavě a hluboce zamiluje do osoby únosce přesto, že ten se nechová nijak láskyplně. Lidská psychika je už taková. A láska boží? K čemu? Mám li soudit a spravedlivě rozhodovat musí city stranou, prostě katolický blábol. Jinak hodně štěstí
Doporučuji dovzdělat,a nepapouškovat opsané bláboly!
Naprosto nevíte o čem žvaníte,vyvracet vám to nemá cenu,neb co každá vaše věta,to kolosální důkaz hloupsti , neinformovanosti a totální neznalosti!
PS. Mohl bys alespoň poznat,že autor není katolík, když si ve své nekonečné nafoukané hlouposti dovolíš se veřejně vyjadřovat...
mýlíte se, ještě lidská blbost, a jak tvrdí Dobrý voják Švejk i žízeň!!
asi to moc nestojí. V kriminále těžko. Ty jsou drahé a přeplněné. Možná i pekelníků.
Takže šup s nimi do pekla - každý tam, kam patří.
Sdělte prosím adresu pekla ministru spravedlnosti, poněvadž on bude asi muset doporučit amnestii kvůli nedostatku volných míst v kriminále. Peklo snad má volno.
napsat svůj čistě laický názor na věc(v diskuzi se to hemží samými "odbornými termíny).
Naprostou souhlasím s tímto Vašim názorem: "Láska se totiž nikdy nedá vynutit násilím a zastrašováním. Láska se dá získat jen láskou." Jenže - na světě nejsou jen lidé, kteří sice Boha odmítli, ale jinak nic zléhio nepáchali. Na světě jsou i lidé zlí, zločinci, kteří páchají zlo programově. Celé věky světská spravedlnost v podstatě nefungovala, a tak lidé doufali ve spravedlnost Boží. V to, že Bůh odmění dobré a potrestá zlé. Máme tady příklady z naší nedávné minulosti. Kolik válečných či komunistických zločinců bylo potrestáno? Minimum. Kde už by potom byla jaká sporavedlnost, kdyby tyto zrůdy nestihl ani trest Boží? Vždyť dodnes žijí lidé, mučení a trýznění v 50 letech, jejichž trýznitelé nebyli nikdy potrestání. Tito lidé také věří, že je stihl trest Boží.
Pochopitelně, že nevěřím tomu, že každý, kdo nepřijal "tu jedinou pravou víru", a že člověk, který Boha celý život odmítal,
se bude "škvařit v plamenech pekelných". Ale chci věřit tomu, že zločince všeho druhu ( a je mi jedno, zda byli ateisty, či "pravověrnými" katolíky) spravedlivý Boží trest nemine.
Napadá mne takové přirovnání. Je to už dávno, co jsem četla Přesmutné oči Hany Karadžičové. Jak tam ten její otec říká: "Cože? Vy mi říkáte, že není žádného Boha? K čemu by tedy bylo všechno to naše utrpení, k čemu by byly slzy matek nad jejich zemřelými dětmi?" A mne napadá: není Božího trestu? Kdo tedy potrestá nepotrestané, když ne nejvýš spravedlivý Bůh?