Škoda, že v tenise neexistuje remíza

Zítra proběhne ve Wimbledonu ženské finále, které, ať už dopadne jakkoliv, přinese radost každému českému fandovi tenisu. Jednu finalistku ale zarmoutí.

Ve finále se střetnou dvě české tenistky – Karolína Muchová s mladší Lindou Noskovou. Už víte, komu budete fandit?
Pokud by hrála Sparta Praha finále Ligy mistrů se Slávií Praha, měl bych to jako celoživotní Sparťan snadné. Jenže teď prožívám zvláštní rozpolcenost.
Karolíně Muchové fandím pro její velice pestrý styl hry už dlouho. Zatím ji limitovalo její zdraví a tak jsem už ani moc nevěřil, že se dá ještě někdy tak dohromady, aby mohla zaútočit na TOP 10.
Lindu Noskovou sleduji už od doby, kdy vlétla mezi dospělé. Pak sice přišel trochu útlum, ale zdá se, že už se mezi tenisovou elitou zabydlela.

Když jsem viděl závěr zápasu Lindy Noskové a bylo jasné, že bude české finále, tak jsem si říkal: „Škoda, že v tenise neexistuje remíza a nemohou vyhrát obě.“
Jak už jsem psal, mám rád obě, ale z vítězství se zítra může radovat jen jedna. A tak, zatímco budeme všichni oslavovat vítězku, poražená finalistka bude prožívat bolest, kterou pochopí jen ten, kdo ve finále skončil těsně před nejvyšším stupínkem.
Věřím ale, že až se druhý den probudí, tak jí dojde, že i to druhé místo je fantastický výsledek, který se projeví i v žebříčku.

Tak co, už víte, které Češce budete zítra fandit? Zda Karolíně Muchové, nebo Lindě Noskové? Vzhledem k mému programu se na zápas budu dívat až ze záznamu. Má to jednu výhodu. Budou menší nervy a lépe si to vychutnám.

„Wimbledonskou mísu“ bych přál oběma holkám. Vyhrát ale může jen jedna. Poražené přeji, aby si finále zopakovala hned příští za rok a vyhrála. No a pokud by ho hrály zase Karolína s Lindou, měly by tu krásnou cenu obě dvě.
Vám, kteří budete finále sledovat, přeji zážitek, na který budete ještě dlouho vzpomínat. I když bych přál našim holkám příští rok repete, mám obavy, že se něčeho podobného hned tak nedožijeme.