Sedmička v Bibli (5)

Minulou sobotu jsme četli text, který předchází popisu začátku a průběhu potopy světa. Dnes se podíváme na závěr této globální přírodní katastrofy.

Gen.8,8-13: Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily. Holubice však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy.
Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek.
Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily.
Čekal ještě dalších sedm dní a opět vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila.
Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá.

Po více jak roce, stráveném na palubě zvláštního plavidla, otevřel Noe poklop a znovu uviděl pevnou zem. Jak mu asi muselo být? A jakou radost měli všichni, když o pár týdnů později mohli vystoupit z archy?

Noe a jeho rodina vystoupili z korábu a pak postavili oltář a jako poděkování za záchranu obětovali obětní zvířata.

Vzpomínám si na lidi, kteří prožili záplavy. Ještě dlouho poté, co dali znovu do pořádku své domy, sledovali s obavami každý mrak na obloze. Měli strach, aby se vše nevrátilo.

Bůh věděl, co se honí hlavou osmi lidem, kteří přežili potopu světa. Proto s nimi uzavírá slavnostní smlouvu.
Gen.9,9-11: "Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře. Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi."

A aby lidé na tuto smlouvu nezapomínali a zbytečně se nestrachovali, dal zvláštní znamení.

Gen.9,12-13: Dále Bůh řekl: "Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků: Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí."

Od té doby už globální potopa nenastala. Bůh svou smlouvu dodržel. Stejně dodrží i další smlouvy. Jednu z nich na závěr připomenu:

Jan.14,1-3: "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já."

Ať máte i dnešní sedmý den zvláštní Boží požehnání, které na něj vložil.