Sedmička v Bibli (18)

Dnes se vrátíme do doby, kdy byl mladý Josef prodán bratry do otroctví a nakonec se dostal až do Egypta. Nějakou dobu vedl dům vysokého faraónova úředníka. Po intrikách jeho ženy se najednou ocitnul ve vězení. Když v něm byl více jak dva roky, událo se něco zvláštního:

“Po dvou letech se stalo, že farao měl sen: Stojí u Nilu. Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav nápadně krásných a vykrmených a popásají se na říční trávě. A hle, za nimi vystupuje z Nilu jiných sedm krav, nápadně šeredných a vyhublých, a postaví se vedle těch sedmi krav na břehu. A ty nápadně šeredné a vyhublé sežraly sedm krav nápadně krásných a vykrmených.
Vtom farao procitl.
Když zase usnul, měl druhý sen. Sedm klasů bohatých a pěkných vyrůstá z jednoho stébla. A hle, za nimi vyráží sedm klasů hluchých a sežehlých východním větrem. A ty hluché klasy pohltily sedm klasů bohatých a plných.
Farao procitl; takový to byl sen.
Když nastalo jitro, byl tak rozrušen, že si dal zavolat všechny egyptské věštce a mudrce. Vyprávěl jim své sny, ale žádný mu je nedovedl vyložit.“ (Genesis 41,1-8)

Nevím, jak se Josef cítil v tomto prostředí. Na co myslel a co mu pomáhalo vše vydržet?Určitě si vzpomenul i na svůj sen, v němž viděl, jak se mu klaní celá jeho rodina. Naplní se někdy?
Když pomohl dvěma faraónovým služebníkům pochopit jejich sny, věřil, že se brzy dostane na svobodu. Musel čekat další dva roky. Králův číšník na něj zapomněl.
Vzpomněl si teprve tehdy, když měl král dva divné sny. Tehdy faraónovi pověděl, jak mu jeden hebrejský vězeň vyložil jeho sen a jak se vše přesně naplnilo.
Josef se konečně dostal z vězení. Byl povýšen a stal se z něj vážený králův poradce a služebník. Příště se k tomuto příběhu ještě jednou vrátíme. Zaměříme se na výklad faraónových snů.

I nám se někdy, podobně jako Josefovi, může zdát čekání na Boží zásah a pomoc dlouhé. Učme se v takových obdobích důvěřovat stejně, jako důvěřoval mladý Josef. Čekání se mu vyplatilo. Nebojme se čekat a dát Bohu čas k tomu, aby zasáhl v náš prospěch v tu vhodnou chvíli. Připomínejme si občas i zkušenost Josefa, kterému jsme se naučili dávat “příjmení“ Egyptský.