Proč je tu taková tlačenice?

Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského... (Lukáš 5,1)

Pamatuji si různé tlačenice. Jako kluk jsem stál v dlouhé frontě na banány. Starší mne odstrkovali a když jsem se konečně dostal na řadu, banány už nebyly. Něco podobného jsem zažil při koupi nového auta i při shánění lístku na fotbalové utkání.
     I dnes se lidé občas ocitnou v pořádné tlačenici. Lukáš ale píše, že kolem Ježíše se tlačily zástupy lidí jen proto, aby slyšely „Boží slovo“. Tak takovou tlačenici jsem ještě nezažil.

     V čem spočívalo Ježíšovo kouzlo? Věřím, že bylo v tom, jak jednoduše a srozumitelně dokázal hovořit o tom, z čeho tehdejší židovští teologové dělali takovou vědu, že tomu nakonec nerozuměli ani oni sami.
     Říká se, že kde jsou dva teologové, tam jsou alespoň tři výklady. Ježíšovi posluchači zažili spoustu pří mezi saducei a farizei, kteří se o pravdu dohadovali stejně, jako se o ni dnes ke škodě celého křesťanství přou katolíci s námi protestanty.
     I Ježíš musel čelit záludným otázkám teologů. Dokázal jim vždy odpovědět tak, aby jeho slovům rozuměli nejen oni, ale i každý, kdo byl zrovna u toho.

     Při čtení evangelií mi občas přijde líto, že nemohu být mezi Ježíšovými posluchači, kteří se sice tlačili, ale odměnou jim pak byla možnost slyšet Boží slovo z úst toho nejpovolanějšího.
     Já dnes sice nemohu slyšet Ježíšova kázání „naživo“. Mohu si je přečíst v Bibli. Má to i své výhody. Třeba to, že se při tom nemusím tísnit v davu. Já si například rád přivstanu a pak v tom ranním tichu otevírám Bibli a naslouchám jejím slovům.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)