Existují neustálé náležitosti, které jsou vedle nás. Byly, jsou a budou. Mnozí jsou ochuzeni tím, že se s tím poznáním celý život míjí. Je to dobře vidět i na dětech, kde zdá se, vše chce svůj čas. Sebelepší dikce, předání moudrosti je v jisté fázi skoro zbytečné - Jako by člověk sděloval slepému krásy barev - hluchému malebnost tóniny ...Např., své rodiče jsem plně pochopil až v okamžiku, kdy jsem se stal sám rodičem. Následně ty pojmy !

Osamění - Asi vrchol zmaru - Hrůza, poznání své zbytečnosti ....

Samota - Dobrá věc , dočasný klid od dětí s poznáním, že rodiče neleze ponechat v situaci osamění .... Je dobré, být chvíli sám ...