Vám

jde všechno snadno. Stačí jen odkoukat, jak to druzí dělají, a už je z vás plavec.  Ačkoli jestli takový styl někdo kolem provozoval.

Re: Vám

Jinak pěkně čtivé.

Znám to tam:)

V Lulči je to koupálko v lomu dodnes, malinko komercionalizované Ta fotka je polopřírodní tobogán do vybetonované části lomu sloužícího v podstatě jako dětské brouzdálko

Re: Znám to tam:)

Byl jsem se tam po létech podívat loni s rodiči. Je to trochu jiné, ale pořád je tam krásně.

Asi jak kdo

Gratuluji k živočišné dravosti a touze přežít, která vás naučila plavat. Když jsem spadla já ve 4 letech bratrovi z nafukovací matrace do moře, pamatuji si pouze na všeobjímající klid, když jsem klesala vodou dolů a jedinou myšlenku, která mne tehdy napadla - že utopit se vůbec není strašné, necítila jsem žádné dušení, bolest, ani strach, jen obrovský klid a údiv. Když si toho povšiml jeden cizí člověk na břehu a vytáhl mne a začali ze mně pumpovat vodu, bylo to velice nepříjemné, vůbec jsem si neuvědomovala, že jsem nějakou spolykala a nadýchala. A vůbec mne nenapadlo se tomu nějak bránit nebo pokoušet se plavat. Prostě reakce totálně nanic :-)))

Re: Asi jak kdo

Tomu říkáte pud sebezáchovy? Co by tomu řekl Jigsaw xD

No teda jo,

když si to představím - to malinké dítě, ta hloubka - úplně mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Ještě, že se to maminka nedozvěděla, protože by určitě v ten moment zešedivěla.

Re: No teda jo,

Máma se to dověděla nedlouho po bratrově smrti. Když jsme jednou vzpomínali na to, co vše jsme s ním prožili.

:-)

Já taky v pěti letech. Na Slapské přehradě, tak 50 metrů od břehu jsem se najednou rozhodla, že umím plavat. Vyvlekla jsem se z kruhu a po krátkém pobytu pod hladinou jsem se naučila plavat. Asi to je dědičné, podobně se naučila moje dcera.

hezke a ze zivota...

Čte se to hezky,

ale pouhá představa tohoto plaveckého kurzu mě děsí. Topila jsem se dvakrát. První kousek jsem zvládla v době ranných pokusů o plavání.  Byla jsem nalitá jako klíště v době houbařské sezony a  hrůzné sny mě děsily ještě dlouho po nocích.  Poslední horové představení jsem předvedla v patnácti a to jsem už pár let zdařile plavala. Stáhnul mě capart, kterému jsem šla "hrdinně" a dost neuváženě na pomoc. Oba jsme měli štěstí, že jeho odchytil zdatnější plavec a já nebyla ještě tak přitopená, abych se nedostala k hladině.

Re: Čte se to hezky,

Já se topil ve třinácti, kdy jsme s kamarády závodili, kdo udělá pod vodou více "kotoulů". Najednou jsem nevěděl, kde je nahoře a kde dole... Kdyby mne kamarádi nevytáhly, vypil bych té vody daleko víc.

rozšířil bych to o

 zazitky z detskych taboru, jak se tehdy resila hygiena, jidlo, pripadne do toho zamotal vojenskou povinnou, aby si dnesni mladez nepletla tabor s hotelem hilton a vezni vezeni, jinak dobry

autor měl obrovské štěstí.....

ono není problém vyplavat,když voda nadnáší(i když v tak nízkém věku se to lehce říká)ale když se voda dostane donosu,oči zalije voda.některé lidi to dost štípe a kvůli toho se můžou utopit.měl jste prostě štěstí.