On je Bohem živých!

A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Hospodina ‚Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‘. On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi. (L,20,38)

Ježíš odhaluje saduceům, že dobře ví, o co jim vlastně jde. Ve skutečnosti je vůbec netrápí, jak to jednou bude v nebi s manželství a rodinou. Oni jen pochybují o tom, že by mohlo být nějaké vzkříšení a věčný život v Božím království. Nevěří tomu, co jim říká Stvořitel v Písmu.

     Tito Židé zpochybňují pravdivost Písem. Zpochybňují Boží slovo, protože jim vzkříšení a nekonečný život v radosti připadají jako logický nesmysl. Vše kolem přece umírá a pak se rozpadá prach. Tak jak by mohl Bůh dát člověku nový život.
     Zapomínají na moc Stvořitelova slova. Nevěřili tomu, co četli na počátku Bible: „I řekl Bůh: ‚Buď světlo!‘ A bylo světlo.“ (Genesis 1,3) Zpráva o stvoření se pro ně stala jen legendou, kterou není možné brát vážně.

     Ježíš saduceům a všem, kdo mají pochybnosti o věčném životě, jasně říká, že Bůh není Bohem mrtvých. Stvořitelovo slovo má stále stejnou moc. Blíží se okamžik, kdy se vrátí na naši zemi a kdy zazní jeho slovo, které povolá k novému životu ty, kteří mu uvěřili. Povolá je k věčnému životu bez konce. K životu bez hříchu a zla, bez bolestí a hádek, bez nemocí a smrti. Taková je jeho nabídka pro každého, kdo mu důvěřuje, protože ve svém životě zažil moc jeho slova – slova, které vrací i život.

     Bůh je Bohem živých. Platí to i o všech mrtvých, kteří zemřeli s vírou ve vzkříšení. To je nádherná a radostná zpráva.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)