- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ahoj, díky za zprávu. Někteří neodešli jako on, ale jiní byli "odejíti" nuceně, to je i můj případ, na hlavní straně mě už neuvidíte. Dostal jsem červenou "kartu". Jen zatím nevím jestli navždy, zatím to neřeším.
Škoda. Byla to v zásadě čistá duše.
Pane Fürste, jste příkladem úcty, velice si toho vážím a děkuji za Vaši vzpomínku na kolegu blogera. Myslím, že byl poctivý ve svém přemýšlení a psaní...
Ať pan Lubomír Vít spočine v náručí milosrdného nebeského Otce.
Ano i bloggeři umírají, to je život.
Pěkné od vás mír a moudrost každému, díky.
Vlastimile, díky Vám za tento článek s oznámení o úmrtí jednoho našeho kolegy blogera.
Jsem tolerantní agnostik. V Boha dle žádného z náboženství nevěřím, ani jej nevylučuji, i když by mne jeho existence hodně překvapila. Pan Lubomír Vít byl křesťan, asi téměř doslova věřící v Bibli. Jeho názory jsem nesdílel, ale toleroval jsem je. Nemám nic proti věřícím, pokud svou vírou jiným lidem neškodí a takový pan Vít nebyl. V blozích a diskusích se choval slušně, sděloval své názory a nikoho nenapadal.
Myslím si, že pan Lubomír Vít byl zajímavým zpestřením zdejších blogů a diskusích pod nimi. Čest jeho památce!
Mimochodem, ten Váš blog, ve které jste napsal:
Bože, dej mi klid. Nauč mne přijímat to, co změnit nemohu. Dej mi odvahu měnit to, co měnit mohu. Prosím Tě o moudrost, abych dokázal jedno od druhého rozpoznat. Amen.“
Zdroj: https://vlastikfurst.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669035
se mi moc líbil. Jen bych upravil jednu větu na ... dej mi odvahu a sílu ....
Jen jedna věcná připomínka: upřímná soustrast se nepřeje, ale projevuje.