Nespravedlivá spravedlnost

            Všichni toužíme po spravedlnosti. Problém je v tom, že se s ní moc nesetkáváme. Ti, kteří ji mají prosazovat, jsou totiž jenom lidé a tak je „spravedlnost“ často nespravedlivá.

Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed a řeknou mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?" Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat.
Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!" A opět se sklonil a psal po zemi.
Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí se vytráceli… (Jan 8,3-9)

            Farizeové a zákoníci by se Ježíše rádi zbavili. Proto zinscenovali soud, který ho měl vlákat do pasti. Pokud řekne, aby nebohou ženu ukamenovali, obviní ho z přestupování římských zákonů. Když je vyzve, ať ji nechají jít, zažalují ho za pohrdání Mojžíšovým zákonem.

            Židovským duchovním nešlo o právo. Budí sice zdání, že chrání Mojžíšův zákon, ale ve skutečnosti je motivují jen jejich sobecké zájmy a nenávist vůči Ježíši.

            Přemýšlím, jak bych jednal já, kdybych byl na jejich místě. Vybavuji si, kolikrát ta má „spravedlnost“ pokulhávala, protože mi ten druhý „pil krev“ podobně jako Ježíš farizeům a zákoníkům. Mám obavy, že bych Ježíše tehdy odsoudil i já.

Bože, díky za Tvé zákony. Vím, že nás mají chránit. Pomoz mi žít tak, aby mé pojetí spravedlnosti zbytečně neubližovalo.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Dokud je čas ...