Neškodná zábava nebo droga?

Na tu příhodu asi do smrti nezapomenu. Na začátku byl trapas,  ale pak z toho byl rozhovor,  díky kterému jsem našel  další důvod  pro to,  abych zůstal u "dobrozvyku", který jsem tak trochu zdědil po rodičích.

Musel jsem tehdy něco vyřídit na Okresním úřadě v Šumperku. Silnice byly zasypané sněhem a tak jsem ještě za tmy vyrazil vlakem. Po desáté hodině už jsem byl zase zpět v Jeseníku. Přede mnou šel starší pán, v každé ruce jeden těžký kufr. Vlastně ani moc nešel. Bylo na něm vidět, že mu docházejí síly. Nabídl jsem mu pomoc a on ji s díky přijal.

Kousek před námi vrávoral po chodníku mladý kluk. Podle jeho klátivých kroků bylo zřejmé, že mu střízlivost ten den nic neříká. Bál jsem se, že spadne pod nějaké projíždějící auto. "To je hrozné, podívejte na toho kluka. Deset hodin a on už je nalitý jak Dán." Na tenhle můj komentář jsem dostal šokující odpověď: "To je můj syn. Vezu ho na protialkoholické léčení do Bíle Vody." Trapas jak hrom. Přemýšlel jsem, jak z toho ven a pak jsem poslouchal další slova, která přerušovaly vzlyky. "Nejhorší je, že první pivo i štamprli jsem mu nalil já sám. Nikdy si to nedokážu odpustit. Udělal jsem ze svého kluka ožralu."

Nakonec jsem s ním došel až na autobusové nádraží, které bylo kousek od našeho domu. Pomohl jsem mu najít správný spoj a šel domů. Večer jsem nemohl usnout. Pořád jsem na toho nešťastného tátu musel myslet.

Jsem abstinent, rodiče mne tak vychovali svým příkladem. V životě jsem kvůli tomu zažil dost posměchu a někdy i urážek. Občas se mi do ruky dostanou články, které se pokoušejí dokazovat, že pití alkoholu neškodí, ale naopak našemu zdraví prospívá.

V úterý 1.listopadu mne na serveru iDNES.cz zaujal článek s výstižným nadpisem "Alkohol je nebezpečnější než heroin i crack, tvrdí nová studie". Podle tohoto článku existuje žebříček, vycházející "z nové metodiky, kterou sestavili vědci z britského Nezávislého vědeckého výboru pro drogy (ISCD) a odborný poradce z Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)."

Sledovali přitom několik měřítek. Například počet úmrtí, spojených s užíváním dané drogy, dále závislost na droze nebo vliv drogy na vazby v rodině. Škodlivost drogy posuzovali také podle toho, kolik jejich uživatelé spáchali trestných činů. Mimo jiné sledovali i to, jaké díky této droze vznikly ekologické škody nebo sociální problémy.
Ve stobodové tabulce, kde stovka znamená nejvyšší škody a nula žádné, vypadá pořadí následovně:
alkohol 72 bodů
heroin 55 bodů
kokain 27 bodů
tabák 26 bodů
konopí 20 bodů
a další...
Ve studii bylo také konstatování, že alkohol je třetím hlavním rizikovým faktorem pro předčasné úmrtí nebo trvalé zmrzačení.

V pátek 15.října otiskl deník Metro krátký článek o tom, že se za posledních deset let zvýšil počet mladých lidí, kteří občas pijí alkohol. Zatímco v roce 2000 to bylo 37,2%, v letošním roce to už 58,4% mladých lidí ve věku od 14 do 19 let.

Při čtení těchto zpráv jsem si vzpomněl na toho tátu, který vedl svého syna do protialkoholické léčebny. V té době jsem měl doma dva malé syny. Rozhodl jsem se, že mne nikdy neuvidí u flašky piva, sklenice vína nebo štamprle něčeho ostřejšího. Vím, že jim pití alkoholu zakazovat nemohu a ani nechci. To musí být jejich vlastní rozhodnutí. Ale mohu jim svým příkladem ukázat, že život je fajn i bez nápojů, které se milionům lidí nakonec stanou drogou a statisíce z nich dokonce zabijí.

Toho starého pána jsem už nikdy neviděl. Chci věřit, že jeho syn svůj zápas se závislostí vyhrál a oba pak mohli žít bez výčitek svědomí. Mně osobně jejich příběh pomohl.