Neměň partnera, raději změň svůj vztah

Právě začíná dvanáctý ročník „Národního týdne manželství“. V čase, kdy nás bombardují reklamy využívající blížícího se „svatého Valentýna“, je to nabídka k tomu, abychom v klidu přemýšleli o rodině a vzájemných vztazích.

V dnešní bláznivé době může klidně nějaká komise v Bruselu dojít k závěru, že manželství je přežitek, jelikož logicky považuje za normální, když ho tvoří muž a žena. Podle průkopníku nových pořádků to ale diskriminuje ty, kteří to vidí jinak.

     Brněnská „Atmosféra“ připravila v tomto týdnu tři přednášky, které mají společné moto: „Neměňte partnera, změňte svůj vztah“. V těch několika slovech je úžasné moudro. Vybavila se mi při nich vzpomínka na kamarádku Evu, která se po několika letech manželství rozvedla. Důvod? Manžel byl alkoholik. On se vlastně opíjel už když se poznali, ale zamilovaný člověk mnohé věci nevidí. Po nějaké době se Eva vdala znovu a opět si vzala muže, který pil, protože zase zapracovala chemie zamilovanosti.

     Poznal jsem jí v době, kdy už s druhým mužem žila několik let. Vypadala spokojeně. Měla děti a práce ji bavila. Jednou jsme se v malé skupině bavili o tom, zda je rozvod tím nejlepším řešením manželských problémů. „Víte?‘,“ řekla nám, „kdybych budování svého prvního manželství věnovala tolik úsilí a energie, jako tomu druhému, tak jsem se vůbec nemusela rozvádět!“

     Včera mne potěšilo zjištění statistiků. V naší zemi mírně klesla rozvodovost a prodloužila se doba, po kterou jsou manželé spolu. Ta zpráva mi udělala radost, protože si pořád myslím, ač se to dnes nesmí říkat moc nahlas, že nejlépe se žije dětem, které doma potkávají mámu a tátu. A pokud se ti dva mají ještě navíc rádi, odnášejí si děti do života ten nejlepší vzor.

     V každém vztahu dochází k problémům a asi každý, kdo žije v manželství, měl někdy chuť prásknout dveřmi a odejít. Právě v takové chvíli nám může pomoci to krátké moudro: „Neměň partnera! Raději změň svůj vztah!“

     Jsem rád, že moje manželka se touto radou řídí už skoro třiatřicet let. A jak se znám, určitě za tu dobu měla mnohokrát důvod si myslet, že bude lepší odejít a začít někde znovu. Jsem rád, že to neudělala. Smekám před ní.

     Svatý Valentýn nás zatím nepohltil. U nás doma si dáváme dárky jen tak, když chceme jeden druhého potěšit a asi u toho už zůstaneme. Mám rád ty drobnosti, kterými mne moje milá občas překvapí.

     Tím největším darem je pro mne vzájemná ochota neřešit naše problémy změnou partnera, ale svého přístupu k tomu druhému a k našemu vzájemnému vztahu. Stále více rozumím slovům, která říkával můj táta o mé mámě: „Čím déle jsem s ní, tím víc ji miluji!“

     Jsem rád, že mohu mít s mou ženou stejnou zkušenost, i když někdy bych ji nejraději zakousl. Samozřejmě z lásky.