Nebeské odbory

            Občas slýchám, v moderní doba osvobozuje člověka a jak se stará o stejná práva pro každého člověka. Něco podobného můžeme najít i ve staré praxi Izraele.

            Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. (Exodus 20,10)

            Hospodin ve smlouvě s Izraelem připomíná zásadu platnou od ráje. Stvořitel oddělil sedmý den nejen k našemu odpočinku, ale především k našemu společenství s Bohem, našim Stvořitelem.

            Jenže od doby, kdy se lidé učili v ráji každý sedmý den odpočívat, uplynula tisíciletí a Židé už dávno zapomněli, co to vlastně ten odpočinek a společenství s Bohem je. Proto je to Bůh učí. Začal manou, která sedmý den nepadala a nyní na to navazuje čtvrtým přikázáním.

            V tomto paragrafu připomíná velice důležitý princip - na odpočinek, který mají Židé dodržovat každý sabat, mají vedle mužů právo jejich ženy, děti, otroci a dokonce i jejich dobytče. Každý, kdo žije v Izraeli, má právo na den odpočinku.

            Nemáme zapomínat ani na hosty. Mají přijmout sedmý den jako den svého odpočinku. Pokud se přizpůsobí, mohou slavit s námi a i pro nás bude snadnější je přijmout mezi sebe.

            Čtvrtý paragraf nás chrání i před hrabivostí. I proto nás Hospodin učí každý sedmý den odpočívat.

Bože, občas mám problém šestý den večer odložit práci. Jsem proto rád, že mi neradíš odpočívat, ale dáváš mi to příkazem.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Pro lenochy a workoholiky ...