Nabídka pro ty, kterými svět pohrdá

Pán mu řekl: „Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.“ (Lukáš 14,23 překlad Slovo na cestu)

     Příběh, který jsme začali číst včera, pokračuje. Ani jeden host, který byl pozván na hostinu, nepřišel. Hostinu nepovažovali za něco, kvůli čemu by měnili svůj program. Dali tím hostiteli najevo, že nejsou jeho přátelé.
Jenže jídlo bylo připraveno a muži, který chtěl prožít společenství u dobrého jídla, by bylo líto, kdyby se zkazilo. Proto přikazuje svému sluhovi, aby šel ven a zval každého, koho potká. Nejvíc se měl zaměřit na ty, kteří měli hlad.
Pán si byl dobře vědom toho, že ti nejchudší nebudou věřit tomu, že jsou jen tak zváni na hostinu. Podle dalších českých překladů měl sluha některé hosty přinutit. Měl jim dát velice důrazně najevo, že jsou skutečně zváni a že je jejich pán považuje za své hosty.

     Ježíš v tomto příběhu odhaluje jednu smutnou pravdu. Stvořitel už od počátku nabízí možnost vysvobození z pavučiny hříchu a zla. Nabízí nám, že nás osvobodí z pasti hříchu a jednou nás vezme do svého nebeského království. Jen málokdo ale této nabídce naslouchá a ještě méně lidí pozvání přijme a využije.

     Dějiny křesťanství ukazují, že evangeliu naslouchali raději chudí a nemocní než bohatí a zdraví. Zatímco ti první ho považují za báječnou možnost jak změnit svůj úděl, lidé ve druhé skupině mají pocit, že si „Boží království“ zajistí sami zde na zemi a žádného Boha k tomu nepotřebují. Proto k sobě Stvořitel tak rád zve i ty, kterými svět pohrdá, proto zve i mne.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)