Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

AL

Drsné, ale ze života. Díky. Dneska by to nějaký puboš natočil na mobil a prdnul to na instáč a ostatní by to lajkovali jak diví a děsně se u toho řehtali.

HR

Příšerné, ale velice dobře popsáno.

Ale: existuje také opak.

Poslední - celý - den manželova života jsem u něj samozřejmě strávila od rána do večera. V pečovatelském domově dělal personál (ostatně převážně s migrantským pozadím) co mohl. Přemýšlela jsem zda bych nemohla zůstat i v noci, ale nebylo kde, šla jsem domů (nedaleko) abych se trochu vyspala na den příští. Ráno volali že je zle, mám přijt co nejdříve. Jen jsem se oblekla, - ale přišla jsem o pár minut pozdě. Do smrti si to budu vyčítat že jsem mu nemohla v poslední chvíli alespon podržet ruku.

Foto

Když si uvědomím, kolikrát jsem měl štěstí v průběhu puberty, že se mi vyhnula ta zubatá jen o fous, tak mne mrazí. Čím jsem starší, tím to setkání vědomě oddaluji.

PL

Přesně to jsou okamžiky, které nedokážu vytěsnit z paměti a dodnes si je zpomaleně před sebou přehrávám.

Stojím v opičím předklonu “na všech čtyřech" na šikmém vrcholu vysoké pískovcové skály, vystrčenýma rukama nohama se snažím čehokoliv zachytit, přesto nezadržitelně kloužu k jejímu okraji, dokud mě kamarád v posledním okamžiku nezachytí...

Jedu na kole po úzké venkovské silničce a v nepřehledné zatáčce se na mě vyřítí náklaďák Š 706 v zběsilém smyku. Dodnes vidím ten kouř od jeho zablokovaných kol a prudký závan teplého větru kolem mé hlavy, jak mě ta velká pneumatika o centimetr míjí, když skáču na bicyklu do příkopy...

A takových okamžiků, kdy jsem jako dítě nebo puberťák měl víc štěstí než rozumu, mám v zásobě víc, později si ve dvou obdobných němých scénách zahrály hlavní roli mé děti, v jedné pak sám náš pes, pokaždé to bylo nečekané a rychlé a já s tím nemohl nic udělat, než jen bezmocně přihlížet. Dodnes mě to straší a neustále děkuji Tomu Nad námi, že to tehdy nenechal dojít k jinému konci...

  • Počet článků 3389
  • Celková karma 24,80
  • Průměrná čtenost 801x
Spokojený důchodce. Sdílím zde svůj subjektivní názor i na pohled na svět.
Mám rád diskuse, ve kterých se dovím něco nového. Chápu ale i ty, kteří si jen potřebují zchladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Nemám nic společného s neomylností, tu přisuzuji jen Bohu.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.