- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
za hezký článek pane Vlastíku,je to pohlazení po duši. Jsme s manželem spolu již 42 let a snad ani jednou jsme se na prvního máje nepolíbili pod rozkvetlou třešní,neboť tady kvetou třešně později.:-))Přesto se máme rádi a i když si lásku nevyznáváme slovy,jsou to jen maličkosti,třeba jako že manžel když jde kolem mě,jen tak mě pohladí,nebo dá pusu na tvář,já mu zase vařím jeho zamilovaná jídla,nebo si jen tak sedneme a povídáme si co bylo u něj v práci,co jsem dělala já doma(starám se už 15 let o bezmocnou maminku,občas hlídám nemocná vnoučata),prostě o sobě víme a je nám spolu dobře,nejen na prvního máje.
Díky a blahopřeji Vám ke krásnému vztahu. Ať Vám Bůh i nadále žehná.
Nebojte se, neuschne. U nás se tento lidový zvyk nějak neujal, a za celé naše manželství jsme se pod tou třešní nepolíbili. A o žádném usychání nemůže být ani řeč. Ovšem manžel má ten stejný "problém" jaký popisujete vy. Tak nevím, jestli jsem to právě tím, že tento zvyk nedodržujeme, vlastně nezavinila.
tak jsme se políbili alespoň pod rozkvetlými jabloňemi . A souhlasím s tím, že by se měla láska pěstovat nejen na 1. máje.
U nás platí starodávné pravidlo , že pokud nedojde k políbení 1. května , napraví se ta tím , že si milá posledního května umeje nohy.
A kde to je u Vás? U nás jsem o tom ještě neslyšel.
Ehm... žádné stříbrné vlasy...
U nás jsou teď v plném květu a ještě to pár dní vydrží