Moje Audi, ty máš Mejcedes

V pátek jsem přišel k Mercedesu jako slepý k houslím. Pravdou je, že jsem po dýzlu toužil ještě v době hluboké totality, když se dal litr nafty sehnat za padesát haléřů, zatímco mnohem dražší benzín stál korunu sedmdesát.

Tehdy jsem si o Mercedesu mohl nechat zdát. Později, když mi ho nabízel pán v autobazaru za neskutečně nízkou cenu, mi zase bylo jasné, jak drahý by byl provoz. To jen tak projedete branou do servisu a už máte na účtu méně o pětadvacet třicet tisíc, přestože na vaše auto ještě nikdo ani nesáhl.

Pojďme ale k tomu pátku. Ráno jsem byl v Lidlu na pečivo. Cestou domů jsem potkal mladého tatínka se synem na odrážedle. Když jsme se skoro míjeli, klučina uviděl Audi. Hned k němu odbočil a dal mu na jeho kapotu, umytou nočním deštěm pusu.
„Ty jsi jak moje tříletá vnučka“, řekl jsem mu. „Ta v jednom období, když uviděla Mercedes, mu taky hned dala pusu. A vůbec jí nevadilo, že nebyl tak čistý, jako tohle Audi.“ Hošík se na mně podíval a bylo vidět, jak to v jeho hlavě šrotuje.

„Kubík má rád i Mercedesy, ale protože máme Audi, tak to má ještě raději“, vysvětloval mi jeho tatínek. V tom to v té malé hlavince došrotovalo. Velice nekompromisním tónem mi oznámil: „Moje Audi. Ty máš Mejcedes!“ No, a aby tomu svému důraznému sdělení přidal ještě více na váze, vyplázl na mě jazyk a pak sebejistě vyrazil na odrážedle směrem k domovu.
Jeho táta mi to přeložil: „No, Kubík říká, že Audi může dávat pusinku jen on, protože Audi jsou jeho. A vy máte líbat Mercedesy. Ty vám přenechá.“ Zasmáli jsme a vyrazili každý svým směrem.

Děti, dáme-li jim prostor, umí vyjádřit své city. Navíc, pokud mají někoho rády, nebo ho dokonce milují, pak za svou lásku rádi odvážně bojují. Je přitom jedno, zda je objektem jejich lásky maminka s tatínkem, sourozenec, kamarád, domácí mazlíček nebo dokonce již zmíněné Audi.
Na nás dospělých je, abychom je o tu jejich odvahu a ochotu bojovat za svou lásku naší hloupostí nepřipravili. Protože děti, kterým tato odvaha a ochota budovat a udržovat svoji lásku a své vztahy vydrží až do jejich dospělosti, bývají v životě většinou šťastnější než ty, které časem vztahy vymění za různá pozlátka, jež nám tak dovedně a rádi nabízejí různí „prodejci štěstí“. Navíc se pak nejen ve stáří dovedou lépe bránit různým šmejdům.

Kubíku, tak ať ti ta tvoje odvaha a odhodlání bránit svou lásku vydrží až do dospělosti. Přeji ti, abys ji měl po ruce, až jednou potkáš skutečnou životní lásku.