Modlitba za matku „střelce“

Všichni jsme v šoku a nechápeme, co se to vůbec stalo. Dnes v poledne jsme věnovali minutu ticha obětem střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a také všem pozůstalým.

Od okamžiku, kdy jsem se dozvěděl o řádění „střelce“ v Praze, musím vedle obětí střelby myslet i na jeho rodinu a zvláště na jeho mámu. Zatímco příbuzné obětí možná vedle žalu nad ztrátou blízkého člověka plní i vztek na muže, který je připravil o jejich blízké, tato žena se bude muset vyrovnávat s pocitem viny. S pocitem, který se jí bude vracet a může ji pronásledovat po celý zbývající život, přestože ona sama žádnou chybu udělat nemusela.

Pokud máte děti, určitě si vybavujete nějaký okamžik, kdy jste si kladli otázku: „Kde jsem udělal chybu?“ Mohlo přitom jít o něco, co vám sice v té chvíli připadalo jako důležité, ale dnes, s odstupem času, se divíte, proč vás to vůbec vyvedlo z míry.

Matka pražského „střelce“ se ale musí vyrovnat s tím, že dítě, kterému dala život, zabilo nejen svého otce, ale také spoustu dalších lidí. Musí to být něco strašného. Od čtvrtka se modlím nejen za oběti, které mají na svědomí zbraně pražského „střelce“, ale i za jeho matku, která sice žije, ale nejspíše si už mnohokrát řekla: „Škoda, že nezastřelil i mne!“

Neznám ji. Přesto si přeji, aby ji v té hrůze zahalil milosrdný a laskavý „duch vánoc". Přeji jí, aby se setkala s Ježíšem, který se na kříži modlil i za své vrahy. Modlím se, aby se i v jejím srdci „narodil“ Ježíš a nahradil jí ztraceného syna. Prosím Boha, aby ji chránil před jedinci, kteří by si na ní chtěli vylévat svou zlobu, která v nich ale stejně byla už dávno předtím, než její syn vzal do ruky zbraň a začal střílet.

Je velice snadné odsoudit. Spousta lidí bude mudrovat a rozvíjet své vlastní teorie, co by bylo, kdyby... To, co se stalo, už nevezmeme zpět. Můžeme ale děkovat Bohu (osudu), že tím střelcem není naše dítě. Pokud jsme věřící, měly by být naše díky spojeny s prosbami nejen za oběti, ale i za rodinu a zvláště za matku „střelce“. Ti všichni totiž potřebují hojící moc k uzdravení zraněných srdcí, ale matka mladíka, který vzal do ruky zbraň a začal zabíjet, ji bude potřebovat nejvíce.

Pokud to cítíte podobně jako já, můžete se přidat. Pamatujme přitom, že každá modlitba má začínat prosbou: „Bože, buď milostiv mně, hříšnému!"