Láska vrací důstojnost

Ale otec rozkázal svým služebníkům: „Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.“ (Lukáš 15,22)

     Snažím se vžít do pocitů syna, který se vrací domů. Vrací se tam, odkud nedávno odešel s hlasitým bouchnutím dveří. Všem dával najevo, že teď konečně začne žít a na to živoření na otcově farmě jednou provždy zapomene.
     Spousta otcových služebníků se mu divila, protože měli s tou jím tolik vychvalovanou svobodou své zkušenosti. Věděli, že hej je jen tak dlouho, dokud na to máte. Jakmile konto vyschne, pak po vás ani pes  neštěkne.

     To vše si uvědomoval. Měl strach z pohledů, kterými mu beze slov budou říkat: „My jsme ti to říkali!“ Teď jde domů, má z toho, co přijde strach, a každou chvíli si říká, že to vzdá. V tom najednou uvidí, jak z brány rodinné farmy vybíhá postavička, která mu připomíná tátu. Jak se blíží, zjišťuje, že je to skutečně otec. Běží k němu a má ruce roztažené k objetí.
     Mladík chvíli váhá, ale pak se rozbíhá i on. Konečně jsou spolu. Otec nehledí na jeho synovu špínu. Nemá strach, že si zašpiní své šaty. Ani se od něj neodvrací, kvůli tomu, jak smrdí. Táta se konečně dočkal a špíně ani zápachu nedovolí, aby mu pokazily tu obrovskou radost, kterou v té chvíli cítí. Jeho ztracený syn je konečně zase doma.

     Bůh přikrývá náš hřích, zažranou špínu i ten děsný prasečí smrad tím nejlepším oděvem, a vrací nám zpět všechna práva, která plynou z našeho „synovství“. Proč to dělá? Protože nám miluje láskou, která každému, kdo pozná svůj omyl a touží po změně, vrací ztracenou důstojnost.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)