Kritika, která přináší užitek i radost

A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst... (evanhelium podle Lukáše 3,18)

Pokud se začteme do příběhu Jana Křitele, určitě si musíme všimnout, že jeho kázání nebyla v žádném případě „mazáním medu kolem úst“. Své posluchače vůbec nešetří. Ukáže jim na jejich problém a když je třeba, klidně je nazve „plemenem zmijí“. (Luk.3,11)
     Janova kázání byla plná kritiky, a přesto na ně přicházely zástupy lidí. Když pak křtil v Jordánu, stáli lidé dlouhé hodiny ve frontě jen proto, aby je Jan ponořil do vody a oni mohli zažít ten nádherný pocit čistoty.

     Dnes se kritice raději vyhýbáme. I my, křesťané, chceme být „politicky korektní“ a tak raději o tom, co je zlé, pomlčíme. Někdo z obavy, aby nenarazil, jiný v touze být populárnější.
     Nakonec, přiznejme si, že raději posloucháme chválu než kritiku. Jan nám ale ukazuje, že kritika patří do našeho života a pokud se chceme posouvat vpřed, musí v něm mít pevné místo.

     Jan nejdříve ukázal na problém a pak z nabídl řešení. Jeho tajemství spočívá v tom, v jakém duchu to vše dělal. Měl úplně jiný přístup než tehdejší duchovní. Káral své posluchače, protože je měl rád. Sám zakusil nádheru Božího odpuštění i jistotu Boží lásky a nyní si přál, aby to vše zakusili i oni.
     Pokud máme srdce plné lásky jako Jan Křtitel, naučíme se kritiku přijímat a zvládneme ji také s láskou používat vůči těm, na kterých nám záleží. Jan nás učí, že existuje kritika, která ve svém důsledku přináší radost každému, kdo ji přijme. Proto se jí nemusíme bát.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance", inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)