Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Foto

Moc hezký text. Myslím, že ke stáří už je smysl života jen jeden. Vztahy. A s tím úzce související umění komunikace. Jedna z věcí, které se trapem vytrácí.

VF
Foto

Je to tak! Člověk se celý život připravuje na to, jestli si na něho někdo vzpomene nebo nevzpomene, až mu nebude dobře.

Jen bych doplnila něco k tomu nepříliš laskavému uvítání: Když půjdu navštívit nemocného kamaráda, protože chci (ne proto, že musím) a protože si ho vážím a měla jsem s ním dobrý vztah, pak mi věty typu "Dost, že jdeš" vadit nebudou. Buď si kamarád na uhlazenou mluvu nikdy nepotrpěl - přesto byl můj kamarád, nevadilo mi to, anebo si na uhlazenou mluvu potrpěl, ale vlivem léků či traumatu pozměnil chování - přesto kamarádem zůstane.

VF

Záleží, jakým tónem je to vyřčeno. Pokud je za tím výčitka a je to tak při každé návštěvě, pak si intervaly mezi návštěvami budou postupně prodlužovat.

  • Počet článků 3437
  • Celková karma 27,59
  • Průměrná čtenost 808x
Spokojený důchodce. Sdílím zde svůj subjektivní názor i na pohled na svět.
Mám rád diskuse, ve kterých se dovím něco nového. Chápu ale i ty, kteří si jen potřebují zchladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Nemám nic společného s neomylností, tu přisuzuji jen Bohu.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.