- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Počítáním oveček stimulujete mozek, místo toho abyste se uklidnili. Počítání oveček Vám v usnutí nepomůže
Docela mazané. Proč se mořit, když se dá řešení svěřit Bohu? Dobře to mají ti věřící zařízené. My bezvěrci musíme spoléhat jen a jen na sebe.
Když se z něčeho vytrhne jedna myšlenka, dá se pak vysvětlit různě. Pokud bych z Vašeho příspěvku někomu citoval jen "Dobře to mají ti věřící zařízené", možná by vzhledem k Vám mohl dojít k zajímavým závěrům.
Hm, tak tyhle problémy se spaním začínám mít teď po čtyřicítce pomalu taky. Měla je moje babička a má je i mamka. Prostě se člověk vzbudí třeba v půl čtvrté a ne a ne zabrat. Pak usnu třeba až kolem páté a v půl sedmé mám vstávat a to se mi nechce. A to nemusím řešit ani žádný problém. Ze začátku jsem si občas dával panáka, někdy to pomohlo, ale nechci, aby se ze mě stal alkoholik, tak prostě nespím, no. Meditovat jsem taky zkoušel, modlitbu chápu jako meditaci, taky řešení, ale ne vždycky se daří.
Ano, meditace se modlitbě hodně podobá. Při modlitbě by ale mělo jít o obousměrný proces - nejen Bohu něco říkat, ale mu i naslouchat. Ale to určitě víte. Díky za Váš pohled.
Jak má člověk problém, tak spánek ne a ne přijít. Pak následuje to počítání do tří, někdy i do čtyř.
Doufám, že Vám pak ve 4,10 nehrčí budík a nemusíte vstávat.
Babička nám vyprávěla, že byl jeden ovčák který měl 1000 oveček a přišel k lávce přes říčku.Nejdříve přešla jedna ovečka no a pak druhá no a pak třetí, no a teď musíme počkat, až přejdou všechny a pak budeme pokračovat. Přeji hezký požehnaný den.
Kdysi jsem to zkoušel, když jsem uspával syna a usnul jsem jen já.
:"Dobře pane doktore, napočítal jsem 23.712 oveček."
:" A pak jste usnul?"
:"Ne, bylo ráno, musel jsem jít do práce."
Taky dobrý!
Co děláte, když nemůžete usnout? - Počítám ovečky.
Opravdu? A jak to zabírá? - No, počítám do tří a usnu.
Tak rychle? To snad není možné! - No, někdy i do půl čtvrté!
že problém na člověka dolehne pořádně, až když večer ulehne. Přes den se na něho pro různou činnost zapomíná, ale v noci dosáhne hrůzostrašných rozměrů. Prý máme vstát a něco začít dělat. Jednou jsem za úplňku přihrnovala brambory - a celý příští den byl pro mě dobrý.
Tak to máte můj obdiv. Mě by v noci do brambor nikdo nedostal.