Když myslíš ...

Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovu!“ Šimon mu odpověděl: „Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“ (Lukáš 5,4+5)

Posloucháte rádi rady nebo příkazy druhých? A co když vám radí někdo, kdo vašemu oboru, kterému se věnujete celý život, nemůže rozumět?

     Není snadné poslouchat někoho, o němž si myslím, že mi nesahá ani po kotníky. Petr to udělal a já v tom vidím jeho velikost. Dobře věděl, že ve dne se ryby do sítí nechytají. Jakmile sít uvidí proti jasné obloze, okamžitě klesnou ke dnu a uplavou.
     Petr a osádka jeho lodi, ze které Ježíš kázal zástupu, byli pořádně unavení. Ježíš mluvil zajímavě, ale oni si přáli, aby už skončil. Těšili se, že si alespoň na chvíli zdřímnou, než se večer vydají na další lov. Pak Ježíš konečně řekl „amen“. Přirazili ke břehu a když Ježíš vystoupil, chtěli udělat totéž. Jenže on je znovu posílá na moře.

     O chvíli později jsou svědky zázraku. V síti uvízlo tolik ryb, že musela přijet ještě jedna loď a i tak Lukáše napíše: „Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly.“ (Lukáš 5,7)
     Petr si o Ježíšově radě myslel své. Nevěřil, že by něco mohli chytit. Jenže v pohledu toho potulného učitele viděl něco, co ho vedlo k tomu, aby poslechl. Když to udělal, poznal, že se setkal s někým, kdo umí nejen dobře kázat, ale kdo dobře rozumí i jeho řemeslu.

     Mám podobné zkušenosti. I já si někdy myslel své o tom, co říká Ježíš. Pokud jsem ale poslechl, nikdy jsem nelitoval.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)